Ahoj, Petře, napsal jsi:
"Hovořím-li o teologické a duchovní rovině krize, pak mám na mysli především systematicko-teologické bloky myšlení, které jsou v životě církve směrodatné, vytvářejí myšlenkové stereotypy a předurčují způsob řešení (či právě neřešení) nastalých a nadcházejících problémů."
Možná by bylo dobré, kdyby ses rozepsal (kdyby se hovořilo o tom) jaké "systematicko-teologické bloky" máš na mysli. Např. dominanci theologie Slova Božího (Barth a další) ve věrouce
ČCE, ignorace tradice anglosaské či německé tzv. liberální theologie (Schleiermacher, Ritschl atd.)?
Souhlasím, pokud tím říkáš, že je třeba tyto systematicko-theologické bloky (christologie, soteriologie, antropologie, eschatologie, theologie) znovu promýšlet a reinterpretovat a jimi prokvasit myšlení víry i její praxi. Souhlasím vřele, pokud tím tedy - nepřímo naznačuješ- že je potřeba v
ČCE znovuobjevit dogmatický resp. systematicko-theologický diskurs, v jehož zapomínání má
ČCE pro přílišný biblicism tradici, resp. který se v theologii pěstuje mimo dogmatiku samu (v poli biblistů, etiků, filosofů).
A nebo jsi to myslel tak, že je naopak třeba systematicko-theologickou resp. dogmatickou debatu spíše nechat stranou? To doufám ne!
Zdraví J.