Dnes mě v rámci mého předvelikonočního rozjímání a hledání zaujal malý článek o jednom setkání na téma: "Lidová zbožnost musí posilovat projevy křesťanské lásky"

Lidová zbožnost je „velkým dědictvím církve“, protože lidem umožňuje jednoduchým způsobem vyjádřit víru. Benedikt XVI. to připomněl dnes při setkání s účastníky plenárního zasedání Papežské komise pro Latinskou Ameriku. Zdůraznil ale také, že existují její pokroucené formy, které spíš matou a podporují pouze vnějškovou náboženskou úctu, které chybí pevně zakořeněná víra a která není prožívána vnitřně. Lidová zbožnost musí sloužit evangelizaci, sdílení víry, přivádět věřící ke svátostem, musí posilovat přátelská pouta, jednotu rodiny i společenství, solidatiru a aktivní projevování křesťanské lásky. Lidová zbožnost musí být živena Písmem svatým a modlitbou, zdůraznil Benedikt XVI.

Zdroj: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=14377

Nezdá se vám, milí přátelé v Kristu, že tzv. "lidová zbožnost" v církvích (nejen v té římskokatolické)je v podstatě v rozporu s Evangeliem? Vždyť i apoštol Pavel učil efezské křesťany takto: "Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit." (Efezským 2,8-9)