Dík za tenhle přípěvek, konečně mám dojem, že jsme se aspoň trochu potkali. Mne tyhle internetové debaty štvou, protože jsou to většinou jen takové štěky, které na sebe vyrážíme a pořádně se nevnímáme. Jsme schopni výpovědi otočit úplně na ruby. Pustil jsem se do téhle debaty, protože jsem chtěl být konstruktivní a argumentovat poctivě ze své křesťanské víry. Nepřipadal jsem si nikde v rozporu s Biblí, což vy nejspíš také ne. (Snažil jsem se hlavně ukázat nedůslednost použité mimobiblické argumentace, ale to bych teď ponechal stranou.)

Vůbec si nemyslím, že s homosexualitou je všechno jasné a dobovou theologií vyřešené. Stejně jako Vás mne děsí, s jakou lehkostí se opouštějí dřívější postoje a kope se velký ekumenický příkop. Problém vidím v tom, že spolu málo mluvíme. Málo společně čteme Bibli. Málo se společně modlíme a málo spolu Pánu Bohu zpíváme. Zkrátka jsme málo církví (bez přívlastku evangelická, katolická, evangelikální). Jakmile se takto sejdeme, bude naše rozmlouvání i o té zamotané homosexualitě přínosnější. Neshodneme se sice, ale snad se budeme navzájem mít více rádi a budeme chápat, proč druhý smýšlí odlišně. Pán Ježíš nazaslíbil svého Ducha lidem polemizujícím na netu či chrlícím všelijaké traktáty, nýbrž lidem shromážděným v jeho jménu. A právě tohle shromažďování nám chybí. A proto jsem v církvi, protože tam se takto shromažďujeme a čerpáme z Ducha. Což je nesmírně vzácné v současné společnosti. Zažil jste kupříkladu Vy nějakou debatu či disputaci o homosexualitě, kde by si protější strany uctivě naslouchaly, šly krok za krokem a jasně pojmenovaly shody a neshody? Já ne. A tohle dlužíme křesťanstvu a společnosti celkově. Je mi líto, že ani má intelektuálně ztepilá ČCE nikdy nic takového nezorganizovala a v leckterých svých členech se opět jeví trapně a nesmířlivě jako držitelka pravdy.

Domnívám se, že kdybychom v řečnění o homosexualitě byli opatrnější a uvážlivější, byli bychom hodnověrnější. Na obou stranách.