Nejsem Petr, ani ten co psal tu epištolu, ale u něj je důležitá vedle svatosti i střízlivost (
1 Pt 1,13). Na jedné straně svatost (oddělenost, odhodlaost, zápal) a na druhé střízlivost (neulítnout, nemyslet si, že jsem "jako" Bůh). Řekl bych, že Ježíš nabourává pojedí svatosti a čistoty, jako že máš čistou košili a když si ji zapatláš od zmrzliny, tak ji jednoduše vypereš: "člověka neznesvěcuje to, co do něho vchází, ale to, co z něj vychází". Je to hlubší, složitější. Cesta pro nás, křesťany, vede přes "pročištění" a svatost Kristovu. Svatý asi znamená být otevřený především Bohu (Svatému) a ne světu (světskému). Jináč nevim. Ještě mě napadá něco o svatý krávě v Indii, ale možná i s tim to trochu souvisí.