Milý Josefe, reaguji na tvou rekci. Pro větší přehlednost to dám do bodů a začnu odshora: 1. To, že jsi homosexuál (máš zkušenost) a já ne, není v dobrání se pravdy ohledně homosexuality žádná výhoda. Nemusím být homosexuál, abych pochopil homosexualitu a homosexuály (stejně jhako u terapie narkomanů). 2. Jsem přesvědčen a mohu to doložit konkrétními čísly a zdroji, že homostyl života ničí své děti. Statistiky je nutné zkoumat, zda byly provedeny správně. Reprezentativní berme vážně. 3. Nechtěl jsem se tě dotknout otázkou, kdy půjdeš dál. Chtěl jsem být otevřený a přímý. 4. Problém homosexuálů je, že si vybírají, čemu budou veřit a co před čím raději zavřou oči. A opět bychom mohli argumentovat statistikami o promiskuitě, H.V.nakažených, průměrným věkem dožití,… Ty máš aktuální zkušenost s pevností homosexuálního vztahu. Homosexuální aktivista pan Hromada uvádí, že dlouhodobě žije s jedním partnerem. Kolik jich měl před ním? 5. Na to, abych dokázal zhodnotit konkrétní ovoce tvého života, bych tě musel osobně a blíže znát. Já mohu hodnotit homosexualitu obecně a například její předpoklady být šťastným a zdravým životním stylem. A ty jsou na bodu mrazu. 6. Za poslední větou si stojím. Neříkám, že jako homosexuál půjdeš do zatracení, že nejsi křesťan. To ví Bůh. Nepovažuji souhlasný postoj k homosexuálnímu životnímu stylu za křesťanský názor na věc, ale za rádoby humanistický, zvrácený. Proto říkám: Nechtěj od křesťanů slyšet: Je to cesta.