Ahoj Uri, díky za odpověď. Z odpovědných míst ovšem žádná, takže to můžeme pojmout spíše jako brainstorming. Vzal bych Tvé námitky po řadě: 1) Nařídit to samozřejmě nelze, chtít dle mého ano. Byl jsem asi 10 let ve vinohradském staršovstvu a vím, že barák vnímá jako dar předků, který má několik pražských sborů na rozdíl od naprosté většiny ostatních sborů a kterým má proto sloužit. Doufal bych, že i jinde žije vědomí, že ve sboru vždy nekopeme kongregacionalisticky jenom za sebe. Jasně že ale nemají důvod pouštět se do nejistých podniků. Ze strany synodní rady by to chtělo model prodiskutovat, navrhnout sborům rámcovou dohodu a centrálně požehnat (tzn. pozvat k němu dotyčné sbory, případně se vypravit na staršovstvo a tam to předložit). Pokud jde o sbory, jejich činžáky budou po deregulaci zlaté doly, už teď místy jsou, a tuto věc si dovolit budou moci - mnohé samozřejmě již nějak pomáhají (zasloužilým členům sboru nebo církve, uprchlíkům…). Teď jde o nějakou inventuru naléhavosti a mně výchova kazatelského dorostu připadá supernaléhavá. 2) Bohoslovců na seznamu SR studuje toho času asi tak 30. Jejich ubytování zatím SR pokud vím (rád se budu mýlit) neřeší vůbec nijak, takže i "chabých 8-10 míst" bude řešením 30%, což je víc než 0%. 3) Představuji si dvojí možnost: buď to sbory vezmou jako svou službu povšechnému sboru (ty s činžákem na to mají!) a nasadí kamarádskou cenu, nebo jim to z fondu pro bohoslovce dorovná SR. Anebo něco mezi tím. 4) To je věc chtění. 5) Celé by to byl experiment, představuji si, že by se sbory do podniku dávaly vždy třeba s několikaletou vyhlídkou. Kdyby se to celé nepovedlo… budeme tam, co teď. 6) To by mě zajímalo. Na tenhle text jsem měl jeden ohlas, že to u nich nedopadlo, takže s naší dobrou zkušeností je to 1:1. Je třeba to zkusit. Petr