Aha, jste proti potratům, to čtu velmi rád!
Život je posvátný, samozřejmě. "Blbnu" s tím statistickým
hlediskem, protože ta čísla jsou neúprosná.
Pokud to lze, tak mít potomstvo je požehnání. Písmo vychází z tohoto pojetí,
je to psáno i např. o Kristu v Izaiášově proroctví "Kdo pomyslí na
jeho pokolení?" a dále "spatří potomstvo, bude dlouho živ"-
to je vyjádření velkého požehnání. Na nás je, abychom možná dali větší důraz
při výchově i pedagogickém působení (Aleši) na přirozenou a biblickou
představu blaha, k níž patří v neposlední řadě rodina (viz už Adamův výkřik
v ráji) i to potomstvo. Pak bude možná i méně nešťastníků, kteří se po
třicítce proberou a začnou "po svém" neúspěšně hledat tu pravou
např. infantilní projekcí do herečky nebo zpěvačky, protože v tom neměli ani
výchovu, ani praktický příklad jak se to má správně dělat.
Poláku, potíž je v tom, že pravda Kristova kříže staví všechno tohle starozákonní pojetí blaha úplně na hlavu. Někomu biblicky vzdělanějšímu by se patřilo odkázat na teologický pojem kenosis, se zvláštním zřetelem k
Fp 2, ale tím vás netřeba zatěžovat, vy si co živ budete nepřečtete ani tu Bibli. Máte komické a despektní představy o nevěřícím světu. Takové věci, které tu uvádíte jako typické, že se třicátník zamiluje do herečky nebo zpěvačky a projektuje si ji do okolních žen, tyto věci typické rozhodně nejsou. Ty se snad vzácně stávají nějakým patnáctiletým mlíčňákům a to ještě nejvýš někde v Žatci. Není divu, že když máte podobné naivní infantilní představy o nevěřícím světu, že ani vás ten nevěřící svět vůbec nebere vážně a dlabe na vaše zvěstování.
