Oba ty důrazy jste tu vnesl vy. Že 1) některá angažmá farářů nejsou asi úplně šťastná, nebo jsou nějak sporná, i teď jakoby upřesnění, že jsou 2) sporní a divní ve smyslu kontroverzní, ale v matnosti, nevýraznosti a intelektuální nepořádnosti těchto jejich postojů. A k tomu znovu říkám, že takto mohou jejich jakoby nahodilé výroky působit, ale že vnitřně to mohou být konzistentní lidé. A že takový nesoulad můžeme vidět i u právě takové Weilové (Gandhího, nebo třeba Havla, natožpak třeba Churchilla - tématem kolika děl už jeho většinová nezřetelnost a nevýraznost, nepořádnost byla?) Jako velikáni se jeví až v odstupu, aktuální veřejné působení je málokdy bezrozporné.