Souhlasím s vámi. Ale k tomu musíme říct a přiznat, že se Ježíš ve svých
očekáváních mýlil. Jenže to vy evangelikálové nemůžete. Pro vás je Bible prý
závazná tak jak je. A tak před těmi převládajícími asketickými důrazy
zavřete oči a poslepu budete mluvit o tom, že důležitá je rodina a děti. To
vám připadá korektnější? - Vzpomeňte jak tahle část naší diskuse začala.
Psal jste, že u Panny Marie nemá být zdůrazňováno její panenství. Teď, když
to rozříkáváte, mi to připadá jako protievangelikální anekdota.
Pán se ve svých očekáváních mýlil (pokud bereme doslova "tohle pokolení nepomine, dokud nepřijde Boží království"). Pokud příchod Božího království chápeme, jako seslání Ducha a vznik Církve, pak se nemýlil. Nicméně víme, že "čas a lhůtu si ponechal Otec ve své moci", takže v tom rozpor nevidím. Svatý Apoštol Petr chodil s Pánem, byl ochoten jít na smrt a dokonce ji i na sklonku života podstoupil, předtím Pánem napomenut , když potkal Pána, jak se jde nechat ukřížovat místo něj (Quo Vadis),
nicméně mezi tím žil normální rodinný život, manželku bral na misijní cesty dokonce s sebou, takže rozhodně žádný asketik nebyl. To spíš svatý apoštol Pavel. Biblické panenství Marie nijak nerozporuji. Když byl Božím Duchem počatý Ježíš, pannou jistě byla! Rozporuji jen báchorky
ŘKC.
