Ladislav Cajthaml napsal(a):
Opět ta vaše zarytá neinformovanost spojená s agresivní posedlostí, Jiří
Poláku. "Relativizace", "humanismus", "liberální
teologie", "správné učení ředící nauky". Hrozně moc
investujete do vytváření nějakého vašeho příznivého obrazu, zato minimum do
seriózní a systematické rozpravy. Jsem si jist, že podobné reflexi nedáte
ani zbla jak na Evangnetu, tak ve vaší každodennosti. Neumíte říct, v čem je
liberální teologie špatně, v čem je humanismus špatně, co můžete mít proti
relativizaci, když největší relativizátor Zákona skončil na kříži. Podléháte
pravděpodobně nějakým špatným učitelům a málo kvalitním článkům. Ty vás
naučily leda nenávidět domnělý liberalismus a machrovat s vlastním
nehlubokým fundamentalistickým pojetím. Kdo vám řekl, že toto vaše učení je
"správné učení"? Jak jste přišel na to, že se Pán Bůh k tomuto
vašemu pojetí přiznává (viz výše)? Tyhle dojmy visí čistě na vaší pyšné
sebeprezentaci, na vaší suverénní víře ve vaši mravní nebo jakou to převahu
nad ostatními. Pravděpodobně nebudete patřit k příliš pozorným čtenářům
Písma, když jste si nevšiml, jak ostře Ježíš Kristus nakládá nositelům
těchto postojů, různým farizeům, zákoníkům, různým suverénním spravedlivým a
s jakou laskavostí přistupuje k těm, kteří nic nemají, leda vlastní chudobu,
hřích a vinu. Život veškerých společenstvích víry, nejde-li o sekty, spočívá
na kvalitní a náročné duchovní a myšlenkové výměně. Kdy se jeden od druhého
obohacuje, kdy se především zkouší poctivě argumentovat a formulovat.
Podobné vaše pyšné a neinformované nasazování proti všem, kteří nejedou vaši
fundamentalistickou notu, je celkem k ničemu. Kdyby byl Ježíš ve své době
fundamentalista, chodíte teď do synagógy, s dovolením.
1. Takže co je špatného na těchto směrech:
HUMANISMUS: středem a smyslem je člověk, nikoliv Bůh. Toto učení nemá s křesťanstvím nic společného,
považuji jej za uhlazenou formu satanismu
RELATIVIZACE, LIBERALIZACE : Bible je podřizována subjektivnímu výkladu, zpráva je "rozředěna",
pochybnosti o základních dogmatech jsou nedílnou součástí, znakem je také akademičnost, odtažitost,
oddělování bohoslužebného a všedního života. Z hutného pokrmu Božího slova, mocné a živé víry se snaží
dotyčný (např farář) udělat takovou limonádu, kterou pak krmí posluchače, nebo píše články.
Moje farizejství: je to v podstatě jediná reakce na moje podněty k návratu k osobní víře a zbožnosti.
Nelíbí se Vám být napomínáni , i když přímo Vás jsem primárně vůbec na mysli neměl.
Vztáhl jste si mé napomínání na sebe a velmi Vás rozčiluje, že nezapadáte do obrazu křesťana majícího
opravdovou víru. Tak mně nazvete farizejem, pyšným fundamentalistou a hotovo.
Jo, také přístup, chápu jej.