Ona ta "obětní" terminologie má i pro všední rovinu "vyznání vin" velký význam. Když vyznáváme své víny, obětujeme kus svého tíhnutí k sebespravedlnosti, přiznáváme, že jsme se provinili, což není vůbec samozřejmé. A když naopak někomu jeho provinění odpouštíme, obětujeme kus svého zdánlivého nároku na hněv a odplatu.