Bratře Vráno, Pán Bůh říká, že se dává najít těm, kteří jej upřímně hledají. Možná to nebude hned, jde o spásu duše, nikoliv o nějaké chvilkové vzplanutí. Taková chvíle by měla dozrát, srdce člověka k ní dojít. Člověk může být popostrčen okolnostmi, situací i rozpoložením. Jde skutečně o kvalitu, nikoliv o rychlost, i když je třeba mít na mysli, že zítra může být už pozdě, z různých důvodů, nejen smrti. Jako "přesycení" mi připadají někteří zde diskutující, kteří působí dojmem že vůbec nic nepotřebují, jen nás chtějí dehonestovat za naši upřímnou víru a stanoviska z ní vyplývající. Jako upřímný (snažím se být) křesťan věřím kromě toho základního co je všem jasné, věřím doslovně (viz vyznání víry)také ve světle Písma tomuto: -věřím tomu co je v Bibli, je to pro mně slovo Boží a autorita -existuje vzkříšení -budeme vzkříšeni k životu věčnému v těle -centrem je Bůh, ne já nebo někdo jiný (ani děti, rodina a zdraví-to jsou dary) -Bůh určil, co je správné i v oblasti sexuality -smlouva je nezrušitelná (např. manželství nejde zrušit jen tak rozvodem) -umělý potrat je hřích vraždy -Bůh nenávidí hřích, ale miluje hříšníka -hlavní smysl života křesťana je sdílet evangelium osobní zkušeností, životem, činem i slovem -bližší je mi bratr (sestra) z jiné denominace který se se mnou bude sdílet a modlit, než bratr (sestra) z ČCE, který si se mnou bude povídat o nějaké historii nebo náboženství