otázka "ako vnímať homosexualitu vrodenú" má pro mě dva důležité  teologické aspekty. Nejprve ETICKÝ: co nás vede k potřebě říkat "toto  je hřích" anebo "toto není hřích"? Potřeba sudičství jako  povyšování se nad druhého, nebo teologický liberalismus, který ohýbá Bibli  kvůli tomu, aby nebyl druhý dotčen, mi oba připadají nevěrohodné. - Až se  vyrovnáme s tímto, připadá v úvahu aspekt STAROZÁKONNÉ-TEOLOGICKŹ. Ještě  jednou tady zacituji, co mě prozatím přivádí k názoru, že i vzorená h. je  hřích: "V překladech je nutno rozlišovat hebrejské slovo ACHAT, tj.  člověk, který se dopustil hříchu aktivním způsobem, a AŠAM, což znamená být  pasivně vinen, tj. pasivní hříšnost. AŠAM je hříšnost bez osobní viny, je to  záležitost příslušnosti k nedokonalému stavu."