Bylo by to s mou vírou hodně špatné, kdyby se odvozovala od nedělních bohoslužebných shromáždění. Prubířským kamenem víry, velkou zkouškou víry bývá spíš účast na nich, ne neúčast. Když vezmeme v úvahu, jakou žalostnou kvalitu nedělní program kazatelů, který si zdaleka ne vždycky vůbec zaslouží označení bohoslužby, má. Je asi dobře položit otázku, jestli všelijaké orgie jelimanství, podceňování IQ posluchačů, manipulace hodnotovou i politickou propagandou, neschopnost kázat bez keců a vyčichlých církevních frází, bez nudy a bez nevkusu, v míře obvyklé v ČCE, potřebujeme ke kvalitnímu strávení neděle, ke spáse a k vedení křesťanské existence.