Pokusím se navázat na přetrženou nit po delší době, kdy na to je trochu čas:

Samozřejmě, že problém vlažnosti ve víře nevyřeší nějaké opatření shora a otázka lidové či vyznavačské církve je diskutabilní. Přesto mám dojem, že si naše církev na tu vlažnost sama zadělává tím, co prezentuje jako své učení. Kdy je naše (a jakákoli) víra "slaná"? Přece když doopravdy věříme tomu, co říkáme, když svou víru bereme vážně. Jenže na jedné straně tvrdíme, že důvěřujeme Bohu Bible, na druhé straně tak úplně Bibli nevěříme (např. Genesis 3). Kde je pak naše důvěra v Boha, když plně nedůvěřujeme Jeho slovu? Vím, že doslovný výklad nemusí být vždy správný, ale neměli bychom ani vykládaný text zlehčovat.