Ten boj už bohužel nastal, EČČB i ETKJ přinesly články propagující jakýsi
sociální Darwinismus (neprávem dávaný do souvislosti s Darwinovou
theorií), který hlásá, že se nemá pomáhat slabým, protože řádem přírody (a
podle těchto "theologů" tedy snad i Božím) je, aby slabí ustoupili
silným. Uváděny jsou spíš argumenty ekonomické než theologické. Bohužel tomu
značná část ČCE tleská, tedy alespoň do doby, nežli se mezi slabými ocitne
jejich vlastní sbor.
Ja chapu, ze obvinovat mensi sbory z parazitismu neni v souladu s laskou k bliznimu.
Ale: jak by se to teda spravne melo v takovych pripadech delat? Co delat se sborem, kterej vlastni kostel jako prase, v kartotece ma pet set mrtvejch dusi a na bohosluzby chodej ctyri lidi starsi 70 let (ktery do zabejceni trvaj na tom, ze bohosluzba musi zacinat v 8:30 a ze se nesmi zpivat zadna pisen napsana po roce 1600, protoze by to bylo moc moderni)?
Ovšem i tento českobratrský sociodarwinismus vnímám jako odcizení se
"zákonu Kristovu". Povede to k tomu, že se tím ČCE zničí sama,
a snad jí ani nebude škoda.
A tenhleten sprajcovni postoj, ze CCE ani nebude skoda, ze nam to jakoby patri, ten teda je v souladu se zakonem Kristovym?
