Problém není v instivucionalizování církve (nejsem žádný naivní mlaďoch, to ode mě nečekej), ale v záměně cílů za prostředky. Sám víš, že perfektně fugující sbor je snadnější vybudovat na jiných základech, než na evangeliu. Sbor se musí chápat jako věc služebná, interimní, tedy předběžná, ve své podstatě efemérní. Předstupeň ke Království Kristovu. Jakmile se stane budování sboru smyslem a cílem veškeré naší činnosti (dokonce když se nám postupně a nepozorovaně vytratí všechny ostatní a sbor má být vizitkou naší osobní dignity, naší píle a zásluh, nebo třeba i zbožnosti!), nastává problém.

Řeknu-li to jedním velmi hrubým podobenstvím: záleží na tom, za jakou mrkví má oslík kráčet?