Ahoj Honzo, k tomuto tématu je mnoho příspěvků a diskuzí, které utíkají zcela pryč. dlouho sem hledal příspěvek, ke kterému budou moje mylšneky relevantní, a konečně našel :) Tedy:

Vidím celý problém ve vaší (myslím vás tři autory) neznalosti základů vývojové psychologie a problematiky specifických potřeb věkových skupin. Příklad: mládež má chodit na biblické hodiny, a co teda zrušit nedělku, ať děti sedí v kostele a přijdou pak na biblickou hodinu. Vím, extrém, ale přesně dle Tvého argumentu ukazuje, kam bychom tímto směrem došli. Práce s mládeží, tedy s těmi, kteří procházejí největšímu sociálními, osobními, hormonálními a dalšími změnami, musí být specifická. Mladý člověk je náročný a specifický (v dobrém slova smyslu) a tedy potřebuje specifickou práci - která je pokračování tedy ne nahrazování práce s "běžnými občany". proč existuje tolik mládežnických organizací nejen na poli církevním ? A nejsou to právě ty mládežnické organizace, které vedou mladého člověka k samostatnosti, odpovědnosti a náslědně on může být tím hybným motorem církve/společnosti ? Práce s mládeží není její vydělování ze života sboru, ale doplněk k práci sboru či církve, který je určený specifické věkové skupině. (Stejně tak jako nedělní škola, kluby lidí se zdravotním či mentálním postižením, setkávání 3cátníků či seniorů) S ohledem na to,aby příspěvek nebyl dlouhý, zatím končím a pokud tu je někdo, kdo by jej rozvedl, budu rád.

Závěrem snad konstatování, že katedra praktické teologie má co dohánět….

Zdraví Miki Erdinger - pracovník s mládeží nejen na poli církevním