1) Mluvíme o přehnaném soustředění na všechny mladé (v tom jsou tyto tři základní podskupiny).
2) Znamená to v zásadě nejprve mládež jen pozorovat, abychom ji posléze mohli ovládnout nebo jakkoliv získat pro sebe. Což je v rozporu s misijními snahami při nejmenším prvnotní církve
3) Mládež je slabá např. v tom, že je nezkušená, nevyzná se tolik, nerozumí tolik církevní tradici . Neorientuje se tolik. Není tak vycvičená ve zbožnosti potřebné pro niterné prožívání bohoslužeb - to vše ve srovnání se staršími, atd…. Neplatí to automaticky a vždy . Může nás mládež i překvapit. Ale většinou to tak je.
4) ? Tady je asi rozdíl jen mezi institucionalizovanými faráři pro mládež a těmi, kteří jimi chtějí být především, tj. práci pro mládež řadí na první místo.
5) Jsou situace, kdy mladí spoluurčují dění a rozhodování v církvi, přestože k tomu nejsou ještě dost připravení a kompetentní, řekněme, vyzrálí. Leckterá jejich kritika církve a návrhy na reformy vycházejí někdy také z jejich nepochopení církevní tradice a z nedostatečného zahlédání cíle či cílů celého církevního života. Například její touha po zábavě může někdy také vycházet z toho, že vlastně nevidí dost jasně cíl, kterým se církev jakožto lid Boží ubírá nebo má ubírat. osobně bych zábavu z církevního života nevylučoval, ale vidím ji spíš jako jakési zastavení na cestě, jakousi pauzu na společné cestě.
6) V našem článku nám , myslím, vůbec nešlo o kritiku někoho. když už, tak nám šlo o kritiku neblahých tendencí. (ve smyslu: "nebojujeme proti tělu a krvi (lidským nepřátel§m) , nýbrž proti nadzemským silám zla" atd… Ef 6,12)
7) kdekoliv