Milá Anno, musím s Vámi nesouhlasit. Pokud je rozumět obsahu, přešel bych úroveň písemného sdělení. Já jsem v těch řádkách podstatné duchovní sdělení viděl. Někdy je to spíše o tom otevřít své srdce a naslouchat. Vaše písmo je sice o něco lepší, ale z lidského hlediska? " Má nevalnou hodnotu. Pokud chcete oponovat, prosím, dovzdělejte se." To se může vracet jako bumerang. Nesmyslela jste to doufám jako zákaz?

Zde přikládám myšlenky Tomáše Akvinského…

„Beati pauperes spiritu quoniam ipsorum est regnum caelorum."

„Blahoslavení chudí." To je možné číst dvojím způsobem. Předně takto: „Blahoslavení chudí", to znamená pokorní, kteří se mají za chudé; opravdu chudí jsou totiž ti, kteří se pokládají za chudé nejen ve věcech vnějších, nýbrž i vnitřních. Žalm 39,18: „Já pak jsem žebrák a chudák"[1] je proti slovům Apokalypsy 3,17: „Pravíš: ‚Jsem bohatý, ano, zbohatnul jsem a ničeho nepotřebuji‘, a nevíš, že jsi ubohý a bídný a chudý a slepý a nahý". Proto slovo duchem [lat. spiritu][2] je možné číst trojím způsobem: Duch [lat. spiritus] se totiž někdy nazývá pýcha člověka: Izajáš 2,22: „Proto upusťte od člověka, který nemá než život [lat. spiritus, což lze překládat i jako „dech"; pozn. RTh] v chřípí, neboť jakou má cenu?"; Izajáš 25,4: „Dech [lat. spiritus] pyšných je jako vichr, který se opírá do zdi". A pýcha se nazývá duchem [lat. spiritus, což lze překládat i jako „vzduch"; pozn. RTh] proto, že jako se měchy dmou vzduchem, tak se pýchou dmou lidé: Koloským 2,18: „Nadýmá se smyslností svého těla."

Hezký den.