Křesťanský sbor potřebuje pro své bytí, setkávání se při modlitbách, slavení Boha a vzájemné posilování místo – chrám, kostel, sborový dům, byť stačí stůl a židle kolem něj ve stavení. Místo, které by poskytovalo ochranu před nepohodou i nepřízní světa a současně bylo prostorem s otevřenými dveřmi pro všechny hledající.

Stavba domu, jeho udržování a provozování, stejně tak jako budování společenství křesťanského sboru, není v podmínkách rozptýlené církve, jakou je ČCE, ničím zvláště snadným a někdy se může stát pro mnohý hlouček bratří a sester i něčím skoro nad jejich možnosti a síly. Proto si církev zřídila pomocníka, který spojuje všechny její členy k účinné pomoci. O naplnění tohoto poslání usiluje již od sjednocení církve v roce 1918 Jeronymova jednota (JJ).

JJ je součástí naší církve a proto je tvořena a spravována stejným způsobem jako celá církev. Jejím prvním a základním stupněm je farní sbor. Tíha starosti o něj leží na jeho staršovstvu. To dbá o údržbu, opravy a budování domů sloužících k životu sborového společenství a pečuje krom jiného i o konání sbírek pro JJ.

Na úrovni seniorátní jsou ustaveny seniorátní výbory JJ. Nejvyšším orgánem je pak seniorátní výroční shromáždění delegátů JJ. V době mezi zasedáními koná dílo JJ seniorátní představenstvo. Delegáty výročního shromáždění i členy představenstva volí konvent. Jednoho člena seniorátního představenstva JJ určuje ze svého středu příslušný seniorátní výbor. Na úrovni povšechného sboru je výkonným orgánem JJ výroční shromáždění JJ, které se schází jednou do roka. Během roku koná dílo JJ v úzké spolupráci s Ústřední církevní kanceláří šestičlenné představenstvo.

Jeronymova jednota byla po mnohém hledání a zápasech ustanovena v červnu 1918, oddělením se českých a moravských evangelických sborů od podpůrného spolku Gustava Adolfa (GAV/W). Osamostatnění českých evangelíků i v otázkách hospodářských bylo součástí posilování národního sebevědomí vyvolaného měnící se mapou tehdejší Evropy. Když v nově vzniklé československé republice došlo ke spojení reformačních církví v ČCE, byla tu již k službě původním i nově vznikajícím sborům připravená JJ, která hned na svém prvním výročním shromáždění roku 1919 v Olomouci mohla potřebným farním sborům mladé církve pomoci darem ve výši téměř 176 tisíc korun.

Pro podporu budování sborů a jejich vzájemnou solidaritu byly organizovány dvě sbírky již v době před sjednocením církve. (Tuto službu i v českých zemích bývalé monarchie pořádal tehdejší GAV.) Tyto dvě společné sbírky tehdy konané ve všech evangelických sborech augsburského i helvetského vyznání (českých i německých) se osvědčují dodnes. Sbírka darů a sbírka na Hlavní dar lásky. Výtěžek obou sbírek je každoročně rozdělován mezi potřebné.

V roce 1930 byl zřízen fond, ze kterého jsou sborům poskytovány bezúročné půjčky. Fond vznikl jako výraz vděčnosti za dar josefínské náboženské tolerance (1781) a nese název Jubilejní toleranční dar; každoročně je doplňován celocírkevní sbírkou.

Sbírka darů je konána průběžně od počátku roku do června. Původně byla konána při návštěvách, dům od domu, proto nesla název sbírka domovní. Tato zvyklost je dnes zachována jen v nemnoha, převážně venkovských, sborech. Shromážděné finanční prostředky jsou postoupeny seniorátnímu výboru JJ, který od nich oddělí jednu třetinu, kterou rozdělí sborům v seniorátu. Zbývající dvě třetiny postoupí do ústředí JJ k roztřídění na výročním shromáždění. O konkrétním směřování té části sbírky určené k použití v seniorátech rozhodují seniorátní výroční shromáždění, která rovněž navrhnou a doporučí žádost o podporu z části sbírky rozdělované ústředním shromážděním JJ.

Výroční shromáždění JJ kromě rozdělení výtěžku Sbírky darů také rozhoduje o udělení Hlavního daru lásky. Tato sbírka je určena k podpoře zpravidla jediného, nejvýznamnějšího projektu. V posledních letech je takto podporovaný projekt předkládán církevní veřejnosti k přispění v ročním předstihu. Pro jeho potřebnost a naléhavost je tato sbírka konána ve všech sborech ČCE o Velikonoční neděli.

Sbírka na Jubilejní toleranční dar (JTD), konaná každoročně k výročí vydání Tolerančního patentu (1781), je určena fondu, který poskytuje sborům bezúročné půjčky na stavební účely. Tento fond byl založen v roce 1930 a až doposud svoje poslání naplňuje.

Představenstvo JJ také ve spolupráci s ÚCK doporučuje Synodní radě projekty sborů a církevních zařízení k podpoře, která je naší církvi poskytována z prostředků rozpočtu České republiky a od německého GAW.

I když se obětavost církve ve sbírkách pro JJ mírně zvyšuje, nestačí se jejím prostřednictvím pomoci všem, kteří pomoc očekávají. Je proto nezbytné všechny žádosti řádně prověřovat, dbát na jejich hospodárné využití a snažit se prostředky pro potřeby našich sborů získávat i z jiných zdrojů. Ani na pomoc našeho státu či partnerských církví, případně GAW, nelze spoléhat donekonečna.

Kromě finanční pomoci zajišťuje Jeronymova jednota sborům, pokud to potřebují, ve spolupráci s ÚCK i poradenskou činnost a podílí se na zpracování projektů, které jsou podporovány Českou republikou nebo GAW.

Prostřednictvím Jeronymovy jednoty udržuje církev i svá zařízení (např. Diakonii ČCE) a chce myslet také na české evangelíky v zahraničních sborech.

Jeronymova jednota spolupracuje s celou velkou rodinou zahraničních podpůrných protestantských spolků sdružených v AGDE (Arbeitsgemeinschaft der Gustav-Adolf-Werke und evangelischer Diasporawerke in Europa.)

(Jiří Tomášek)