Čl. 1. Povinnosti sborů
1.
Sbory ČCE jsou
povinny hospodařit v souladu s obecně platnými právními předpisy
podle Církevního zřízení, řádů, statutů a usnesení synodů.
2.
Sbory ČCE jsou
povinny plnit finanční závazky, které jim ukládají církevní řády, statuty a
usnesení synodů.
3.
Porušením
povinností při sborovém hospodaření jsou zejména
a)
zanedbávání
účetnictví a předepsaných evidencí
b)
opakované
nezaplacení odvodu do Personálního fondu v termínu stanoveném statutem PF
a ve výši stanovené synodem nebo ve výši stanovené na základě žádosti o
poskytnutí dočasné pomoci ze solidární části Personálního fondu
c)
opakované
nezaplacení celocírkevních nebo seniorátních repartic ve výši stanovené rozhodnutími synodu a konventu
příslušného seniorátu a v termínu stanoveném Řádem hospodaření církve
4.
Sborům, které při
svém hospodaření porušují uložené povinnosti nebo neplní řádně a včas své
závazky, stanoví synodní rada po poradě s příslušným seniorátním výborem
lhůtu k nápravě nedostatků.
Čl. 2. Lhůta k nápravě nedostatků
1.
Synodní rada písemně
vyzve sbor, aby nejdéle do 12 měsíců zjednal nápravu nedostatků
v hospodaření. Lhůta počíná běžet dnem, kdy sbor obdržel písemnou výzvu
k nápravě.
2.
Nezjedná-li sbor
nápravu do 6 měsíců ode dne, kdy obdržel písemnou výzvu synodní rady
k nápravě, vyzve synodní rada seniorátní výbor příslušného seniorátu, aby
zahájil jednání se staršovstvem sboru. Cílem tohoto jednání bude nalezení
nejvhodnější cesty k nápravě.
Čl. 3. Režim hospodářské pomoci
1.
Nezjedná-li sbor
s pomocí seniorátního výboru nápravu do 12 měsíců ode dne, kdy obdržel
písemnou výzvu synodní rady k nápravě, rozhodne synodní rada do třiceti
dnů, že ve sboru bude zaveden režim hospodářské pomoci takto:
2.
Synodní rada
jmenuje tříčlennou komisi hospodářské pomoci. Členem této komise nesmí být
žádný člen sboru, pro nějž je komise jmenována, a musí v ní být nejméně
jedna osoba navržená příslušným seniorátním výborem.
3.
Komise
hospodářské pomoci odpovídá za svou činnost synodní radě a může ji sama
ukončit, dosáhla-li v ní žádoucích výsledků. O ukončení činnosti a jejích
výsledcích podá komise synodní radě písemnou zprávu do 15 dnů ode dne, kdy svou
činnost ukončila.
4.
Komise
hospodářské pomoci spolupracuje s představiteli sboru a staršovstvem při
hledání námětů a metod, které by vedly k obnovení finanční soběstačnosti sboru,
k jeho řádnému hospodaření a k zajištění kontroly.
5.
Představiteli
sboru, v němž byl zaveden režim hospodářské pomoci, zůstávají farář (resp.
administrátor) a kurátor. Činnost sboru řídí zvolené staršovstvo, které je při
svém rozhodování povinno spolupracovat s komisí hospodářské pomoci a na
základě jejích návrhů zvolit nejvhodnější řešení.
6.
Nedojde-li
nejdéle do dvanácti měsíců ode dne, kdy byla komise jmenována, k obnovení
finanční soběstačnosti sboru a zavedení řádného hospodaření, navrhne komise
staršovstvu sboru a nadřízeným církevním orgánům některé z těchto
organizačních opatření:
a)
zřízení částečně
podporovaného kazatelského místa na dobu nejvýše 3 let
b)
zřízení
podporovaného kazatelského místa na dobu nejvýše 3 let
c)
snížení
pracovního úvazku kazatele
d)
zrušení
kazatelského místa ve sboru
e)
vytvoření
sdružení s některým ze sousedních sborů
f)
sloučení
s jiným sborem a příp. zřízení kazatelské stanice
g)
zrušení sboru
7.
Komise
hospodářské pomoci může v odůvodněných případech podávat podněty příslušné
pastýřské radě.
8.
Pokud komise
zjistí, že kazatel závažným způsobem porušuje své pracovní povinnosti, může
navrhnout, aby synodní rada dala kazateli výpověď z pracovního poměru nebo jeho
pracovní poměr zrušila podle obecně platných právních předpisů.
9.
Pokud komise
zjistí, že staršovstvo sboru není dlouhodobě schopno scházet se a jednat nebo
opakovaně zanedbává své povinností při správě sboru, může již v průběhu
své činnosti navrhnout, aby příslušný seniorátní výbor zastavil činnost
staršovstva a zřídil ve sboru správní komisi.
10.
O řešeních
navržených komisí hospodářské pomoci rozhodnou podle svých pravomocí příslušné
církevní správní orgány nebo synod.
Tento text
byl přijat a schválen 3. zasedáním 31. synodu ČCE v květnu 2005 a vyhlášen
synodní radou dne 31.5.2005.