TISK 5
 
Zpráva synodní rady

pro 3. zasedání 31. synodu ČCE

I. referát

Zpráva synodního seniora

Zdroji, ze kterých vycházím při podání této zprávy, jsou návštěvy sborů, rozhovory se staršovstvy a s členy církve, vizitace sborů seniorů, stejně jako účast při práci v PO – především teologickém a pro práci laiků.

K životu církve stále patří tendence postupného umenšování, které je přijímáno smířlivě, aniž by taková tendence provokovala nebo motivovala k hledání přístupů v širším slova smyslu. Statistický (kartotéční) každoroční úbytek členů církve má pochopitelná vysvětlení. Je nemožné se s tím smiřovat tak, jak se většinou děje. Je nanejvýš dopo­ručeníhodné v této věci a v souvislosti s tématem letošního zasedání synodu podrobovat teologickou orientaci, stejně jako katechetickou a pastorační práci, důkladnému rozboru. Pokud má být projednávání synodního tématu přínosem pro život a budoucnost církve, pak mj. i tím, že se podepíše na změně přístupu k životu sboru, jeho poslání a vztahu vůči společnosti. Spíše stále pociťuji v církvi náladu resignační, chuť zůstávat společenstvím uzavřeným, příp. zůstávat v defenzivním postavení a netvořivém vztahu k podnětům a úkolům, jež přicházejí z okolí církve, s nimiž je třeba se věrohodně vyrovnávat.

Jakkoliv zůstáváme církví se zřízením presbyterně-synodním, je zřejmé, že kazatelé a kazatelky zůstanou ještě na dlouho těmi, kdo výraznou měrou určují atmosféru ve sborovém společenství. Činí tak mnoha způsoby, především osobitostí zvěstování evangelia a jeho aktualizací, svým stylem soužití se sborem a vedení sborového života, schopnostmi povzbuzovat do, třeba i drobných, úkolů další členy sboru, a pochopitelně též svým každodenním životem. Žádoucí je bohaté vzdělání využívat i v umění komunikace, taktního řízení a trpělivého vedení rozhovorů tak, aby byly prospěšné a užitečné.

Vztahy uvnitř sborů, mezi sbory a mezi sbory a církví mezi představiteli sborů, seniorátů a ústředím nejsou sice nositelem stálé starosti, avšak jde o velice křehkou kostru života církve. Velkou komplikací pro život církve a sborů bývá nechuť nebo neschopnost naslouchat, hovořit, ptát se, nedostatek snahy vcítit do druhého a jeho situace, rozhodování a postojů. Jak je jasná evangelijní výzva o přímém vztahu mezi tím, co člověk rád a nerad, a tím, co má činit nebo nečinit druhým, tak je pracné mít na zřeteli tuto cestu jako základní předpoklad života církve.

Nejsme společenstvím s nezajímavou tradicí a odkazem. Z řady sborů vím o tom, že do sborů vstupují noví lidé. Tradiční společenství sborů mají občas potíž s tím nové Kristovy svědky přijímat a spolupracovat s nimi. A to i přesto, že jsou známy případy, kdy nový příchozí se stal zdrojem nových podnětů a nového rozmachu sboru. Star­šovstva, kazatele a kazatelky povzbuzuji k tomu, aby moudře pomáhali novým členům církve v základní a důkladné orientaci v církevním prostředí s důrazem na přednosti reformačních důrazů. Dobré podmínky pro to, aby i noví členové mohli život sborů dle svých obdarování obohacovat, jsou předpokladem pro to, aby nově příchozí ve sboru a v církvi zakotvili.

Práce v církvi byla donedávna určována značnou mírou dobrovolnického nasazení a účasti. Mnohé ze sborových služeb, týkající se nejen údržby majetku, donedávna konané obětavě a dobrovolně, jsou dnes vykonávány za úplatu. V církvi, jako ve společnosti, však roste počet lidí předčasně odešlých do důchodu, lidí, kteří stále mají síly i nápady. S ohledem na společenství sborů, vazby v nich a jejich soužití je obohacením každý dobrovolník získaný pro diakonickou, katechetickou, pastorační aj. péči. Je obdivuhodné a hodné ocenění, kolik činností je vykonáváno na všech úrovních církevního života (mj. prací v PO) s velikou obětavostí; což v prvé řadě platí i o členech staršovstev a seniorátních výborů.  Je-li dobrovolná práce nepopiratelným výrazem zájmu o práci a život církve, nemělo by příležitostí ubývat.          

Péče o studenty, resp. o ty, kteří uvažují o službě v církvi, patří k jedné ze základních povinností synodního seniora a synodní rady. Čím dál častěji z úst studentů zaznívá otázka, zda-li má církev pro studenty uplatnění. Nejde o řečnickou otázku. Jde o starost. ČCE zůstala v posledních letech až dodnes velice střízlivá při otevírání nových kazatelských míst, což bylo pochopitelně svázáno s podmínkou plateb do PF. S uvažovanými variantami měněných mož­ností financování církve se vrací naléhavost otázky, zda nepřichází čas, abychom více pamatovali na soustře­děnější vyhledávání obdarovaných pracovníků, kteří by i v místech, kde není žádný návazný bod – struktura ČCE – zahajovali práci a vytvářeli podmínky pro zasažení našich současníků poselstvím o Boží spáse v Ježíši Kristu.

Rozhovory a setkání se studenty se konaly řádně a lze se domnívat, že jejich prospěšnost a pravidelnost oceňovaly obě strany. Pravidelně jsem se scházel k rozhovorům se studentským farářem br. Jiřím Weinfurtrem, při kterých jsme domlouvali vzájemný program, kontakty, setkávání a problematiku studentů (např. i jejich bydlení).

Je třeba, aby v souvislosti s tímto bodem byla promýšlena otázka, jakou pracovní kapacitu má a může mít ČCE v nejbližších letech, kolik církevních pracovníků smíme a chceme mít a podle toho aby byla sledována i tendence přirozené obměny kazatelů a kazatelek, a tím i doplňován optimální počet studentů – kandidátů církevní služby na ETF s ohledem na žádoucí záběr služby církve na území ČR.

ČCE se zapojila do přípravy a podílu na vzniku občanského sdružení vojenských kaplanů, které vzniklo v lednu t.r. Jeho záměrem je, aby kaplani jako součást života armády mohli i mimo rozpočet armády využívat nabídek grantových programů. Tato účast církve nemá žádných finančních dopadů a následků. Několikrát jsem se zúčastnil akcí, které pořádala duchovenská služba v armádě. Nepodařilo se zorganizovat setkání vedení církve s vojenskými kaplany z ČCE, i když jsme se neoficiálně setkávali. Služby poradce mi­nistra obrany pro duchovenskou službu koncem roku ukončil br. Jaromír Dus a vystřídal jej na tomto postu J. Kloubek (CB).

Povzbudivé je, že do vikariátu se každoročně hlásí více jak deset bratří a sester rozhodnutých v ČCE konat kazatelskou službu. Součástí mých úkolů je se všemi se osobně setkat a probrat jejich představy a plány. Tato setká­ní byla potěšivá. Spolupráce s komisí pro vikariát je bezproblémová.

Vyjadřuji svou vděčnost za uplynulý rok společného soužití a služby kruhu nejbližších v synodní radě, pra­covníkům a pracovnicím ÚCK, seniorům a seniorkám, seniorátním výborům, kazatelům, kazatelkám a členům staršovstev za vše, čím přispívali k tomu, že se ČCE mohla věnovat především dílu podstatnému. Vděčnost v neposlední řadě patří všem, kdo bez ohledu na své zařazení v církevní struktuře uměli s tvořivostí a věrohodností předávat bohatství víry v Ježíše Krista, a tak nebyli pohoršením ani překážkou v Boží cestě k člověku naší doby.

Joel Ruml

II. referát

Zpráva  synodní kurátorky

Během jednání  tohoto synodu uplynou dva roky od zvolení nové synodní rady. V listopadu 2004 jsme dovr­šili první rok společné práce. Úkoly byly rozděleny, synodní rada pracuje a na tomto synodu ze své dosavadní práce vydává počet.

Na rozdělení referátů mezi jednotlivé členy synodní rady se nic nezměnilo. Jen se leckde úlohy prolínají více než dříve, a to zejména v oblasti vztahů mezi státem a církví, resp. církvemi. Jednání  se stále ještě týká novely zákona č. 3/2002 Sb., která je v současné době projednávána v Poslanecké sněmovně ČR. Dostupní poslanci dostali připomínky, které vypracovali právníci. Na jednáních s představiteli Ministerstva kultury se většinou podílejí  sy­nodní senior, synodní kurátorka, 2. náměstek synodní kurátorky. Poslední jednání s ministrem kultury Pavlem Dostá­lem a ředitelkou odboru církví dr. Janou Řepovou proběhlo 4. 4. 2005 na Ministerstvu kultury. Diskutovali jsme o sporných bodech novely, která v Poslanecké sněmovně v 1. čtení neprošla.Výsledkem jednání je návrh pana ministra, abychom vypracovali pozměňovací návrhy podle našich úvah a předložili je do jednání výborů Posla­necké sněmovny.

Důležité je ovšem také teprve počínající jednání o restituci církevního majetku. Návrh na řešení vypracovala nově vzniklá komise ERC a ČBK a předložila jej Ministerstvu kultury. Jednání za naši církev se účastní br. Pavel Stolař. Vstřícný postoj ministra kultury vedl k návrhu vytvoření společné komise, která by konečně „udělala resti­tuční tečku“. Ve chvíli, kdy tuto zprávu píšu, není ovšem jasné, jak se politická situace nadále bude vyvíjet, a proto lze i těžko předpokládat další vývoj jednání v obou zmíněných případech. O současné situaci budeme schopni refe­rovat v průběhu synodu.

Mezi povinnosti synodní rady patří také pravidelné setkávání se studenty teologie, s praktikanty. Synodní senior se synodní kurátorkou vedou rozhovory s kandidáty církevní služby.

Správa církve: chci poděkovat za pravidelné a včasné zasílání zpráv ze zasedání seniorátních výborů i vizitačních zpráv. V nich se odráží nejen život v seniorátech, ale i ve sborech. Souhrny těchto zpráv jsou součástí každého zasedání synodní rady a některé podněty bylo možno také použít při práci v komisi pro přípravu tématu synodu – „Budování sborů“, jíž jsem se také zúčastnila.

V průběhu minulého roku jsme mohli navštívit s br. synodním seniorem pastorální konference Horáckého, Libereckého a Západočeského seniorátu, dále byla uskutečněna vizitace v Poděbradech, v Moravči, přijali jsme slib nových členů seniorátních výborů v Praze, v Brně a v Poděbradech.

Setkání synodní rady se seniory a seniorátními kurátory se uskutečnilo 5. 2. 2005. Počítáme s tímto sejitím každý rok přibližně ve stejnou dobu a těšíme se na ně.

Můj zájem o osobní setkávání na půdě sborů či seniorátů neopadl. Jsem ráda, že jsem již  celou řadu sborů mohla navštívit. V poslední době se ukazuje, jak je důležité navštěvovat sbory i v rámci Jeronymovy jednoty. (Za synodní radu pracuji v ústředním představenstvu JJ). Vydatnou pomocí v odborných otázkách je ing. František Straka, který se jednání JJ účastní. Tam, kde se podává žádost o dar či půjčku z prostředků JJ, je dobré alespoň v některých případech stavbu vidět a projednat možnosti řešení na místě. Lépe se také rozhoduje o žádostech o dotace z Ministerstva kultury.

Stálou starost se synodní rada snaží věnovat také našim zahraničním sborům ve východní Evropě. Výsled­kem jednání je návrh, který bude letošní synod projednávat: vytvoření misijního místa pro kazatele, který se těmto sborům bude pravidelně věnovat. Synodní rada hodlá také na podzim 2005 navštívit naše sbory na Ukrajině.

Ráda bych se ještě zmínila o komisích, ve kterých pracuji, či jsem se na jejich práci podílela. Byla to komise, která připravovala téma 3. zasedání 31. synodu – „Budování sborů“. Věřím, že jednání synodu v tomto ohledu bude nosné a přinese řadu zajímavých poznatků; a hlavně – nemělo by být uzavřeno.

V rámci ERC pracuje komise, která se zabývá otázkami duchovenské služby ve zdravotnictví. Jednání je zatím stále na počátku; ukazuje se však, že rozvoj této služby v nemocnicích bude nezbytný. Určité zkušenosti jsou z Fakultní nemocnice v Praze – Motole, kde se angažuje br. farář Pavel Pokorný, jenž je zároveň předsedou zmí­něné komise. Zájem o tuto službu, obdobnou duchovenské službě ve vězeňství, projevuje řada farářů i laiků.

Při synodní radě pracuje ještě jedna komise, která vznikla na základě akutní potřeby propagačních materiálů o naší církvi. Zabývá se přípravou letáku, který bude především sloužit pro „Pozvání k naději“, ale přemýšlí i o dalších způsobech presentace naší církve.

Závěrem se chci zmínit o činnosti poradního odboru organizačního a právního. Jsem jeho členkou ze své funkce. Zatímco vloni jsme se strachovali o život br. Karla Matějky, dnes jsme šťastni, že zase může být mezi námi. Poradní odbor odvádí velký kus práce, bez níž se synodní rada neobejde. Spolupráce a píle právníků a laiků je příkladná. Patří jim velký dík a všichni mají můj obdiv.

V průběhu synodu se třeba ještě ukáže, o čem je třeba referovat. Věřím, že tento 2. rok naší práce nebyl marný. Jsme o něco zkušenější, lépe se známe, můžeme se na sebe spolehnout. Na spolupráci s ÚCK si nemohu stěžovat, spíše naopak. Prosím, abyste tuto zprávu přijali s vědomím, že jsme všichni dohromady v Boží dlani a máme za co děkovat.

 Mahulena Čejková

III. referát

Zpráva 1. náměstka synodního seniora

Oddělení výchovy se opírá o práci, kterou v ÚCK vedou dva pracovníci na plný úvazek, Pavel Kalus (děti, práce s lidmi s postižením) a Filip Keller, farář pro mládež. Odchodem dvou zaměstnankyň došlo k personálním změnám, celkový počet úvazků se však nezměnil. V práci oddělení jsou důležitým prvkem poradní odbory, poradní odbor pro děti byl nově jmenován.

Oddělení práce s dětmi pořádá tábory pro děti v Bělči a tábory pro rodiny s dětmi s postižením. Pro menší počet dětí letos připravuje pouze tři běhy dětských táborů (dříve čtyři). Při přípravě setkání křesťanských pedagogů začalo oddělení spolupracovat s ERC. Připravuje setkání učitelů NŠ, je o ně zájem, a seminář pro začínající učitele NŠ. Jako dosud běží příprava materiálů pro NŠ „Pozvání na cestu“ spolu s pracovními listy. Na webu ústředí církve (www.srcce.cz) jsou k dispozici nové vánoční a velikonoční hry, bude zde umístěna i Katechetická příloha. Nový tisk zpěvníku „Buď tobě sláva“ byl zatím odložen, uvažujeme o vydání školní učebnice náboženství, připravované mezinárodní skupinou, o jejím použití i o nákladech a cenách.

V oddělení mládeže došlo k personálním změnám. Po odchodu referentky Evy Tkadlečkové nastoupil Michal Samiec, poloviční úvazek technické redaktorky Bratrstva převzala Jitka Čechová. Tajemník-farář pro mládež Filip Keller převzal vedení redakčního kruhu Bratrstva po Zdeňku Šormovi. Bratrstvo má také nového grafika. Oddělení mládeže ve spolupráci s Celocírkevním odborem pro mládež připravuje jako každoročně celocírkevní kurzy, vodácké putování, sjezd mládeže. Nabízením seminářů se snaží o rozvíjení práce s těmi, kteří sami s mládeží pracují nebo se na ni připravují. S kladnou odezvou byl vydán Diář pro mládež, chceme v něm pokračovat. Znatelný díl práce letos zabírají přípravy programu pro mládež v rámci červnového Setkání křesťanů. Probíhají stále rozhovory o organizaci pro mládež, která by zastřešila stávající práci s mládeží v církvi, a poskytla mj. právní subjektivitu tam, kde se to ukazuje ­praktické. Dosud se nepodařilo obsadit loni nově zřízené místo seniorátního faráře pro mládež ve východomoravském seniorátu. Z pozitivní zkušenosti a dobrých výsledků z královehradeckého seniorátu je zřejmé, že o zřizování a obsazování takových míst je žádoucí usilovat.

Hymnologický odbor navrhl změnu svého názvu (nadále Poradní odbor pro církevní hudbu - POCH). Odbor pracuje jako pracovní kruh kolem celocírkevního kantora L. Moravetze, organizuje sbormistrovské kurzy, přípravu hymnologické příručky, pro příští rok připravuje organizaci 3. Evropské konference pro evangelickou církevní hudbu v ČR (východní Morava, září 2006). Uvažuje o dalších akcích (semináře pro učitele NŠ a náboženství, pro teology se zaměřením na zpěv i liturgický a neliturgický zpěv, hlasovou výchovu apod.). Odbor připravil vydání vánočního CD pro časopis Český bratr, uvažuje o další spolupráci s církevním tiskem (publikace článků, hudebně-liturgická příloha). Jednotliví členové odboru připravují ve spojení s celocírkevním kantorem koncerty a další vystoupení v ČCE. Odbor stále hledá možnost práce sborových nebo regionálních profesionálních kantorů v ČCE. O práci tvůrčí skupiny pro nový evangelický zpěvník píšeme na jiném místě.

Vězeňská duchovenská péče působí na ekumenických zásadách. Takto pojatou službou jsme se stali evropským unikátem, který si udržuje své prvenství. Počtem kaplanů ve Vězeňské službě je ČCE na 1. místě. Také díky členům SR, kteří ve VS působili nebo působí, je dialog mezi ČCE a vedoucími vězeňské duchovní služby bez problémů.

Podle usnesení posledního synodu se Sbírka kázání nemá příliš vázat na jednotlivé neděle a svátky církevního roku, takže na rozdíl od předchozích sbírek jsou kázání univerzálnější. Došlo k mírnému zvýšení výrobní, a tím i prodejní ceny.

V ÚCK začal pracovat nový správce počítačové sítě. S ohledem na tuto změnu a další okolnosti (změna poskytovatele připojení) došlo ke zpoždění práce na webových stránkách ústředí církve (dokončení redakčního systému, způsobu aktualizace, jazykové mutace). Synodní rada si tento dluh uvědomuje a hodlá jej řešit v co nejkratší době.

Pavel Klinecký

IV. referát

Zpráva 1. náměstka synodní kurátorky

Hospodaření povšechného sboru se v průběhu roku 2004 muselo vyrovnat se změnou financování ze strany MK. V průběhu roku 2004 byl Ministerstvem kultury změněn způsob přidělování a vyúčtování státních dotací na mzdy ka­zatelů. Výsledkem toho byl pokles dotace pro ČCE oproti roku 2003 o 1.184.000,- Kč. Proto bylo nutné po dohodě se správní radou PF čerpat dodatečné prostředky z Personálního fondu. Tato situace je popsána ve zprávě revizorů hospo­daření. Financování církví bylo na konci roku 2004 a na počátku roku 2005 předmětem řady jednání. Uskutečnila se na MK a směřovala k vyjasnění změněného způsobu přidělování dotací. Podle vyjádření MK bude stát zajišťo­vat pouze základní platy, 1/3 rozmezí hodnostního přídavku a 5% možných odměn za vyšší výkon. Způ­sob financování byl předmětem řady protestů ze strany více církví.

Další jednání o financování byla zaměřena  do budoucnosti. Na základě návrhu ERC byla vytvořena společná ko­mise ERC, ČBK, KVŘP a FŽO, která se zabývala návrhem na majetkové vyrovnání mezi státem a církví a náboženských společností (dále CNS). V době vypracování této zprávy byl z podnětu ERC předkládán Minister­stvem kultury vládě návrh na vytvoření komise na úrovni místopředsedy vlády, která by se měla zabývat restitucí majetku a financováním církví. CNS předkládají této komisi společný návrh na majetkové vyrovnání mezi státem a CNS, jehož zásady jsou uvedeny v příloze této zprávy. Uvedené zásady byly synodní radou přijaty jako akcepto­vatelný model. Cílem je dosáhnout dlouhodobého splácení dosud nenavráceného majetku CNS státem. Rozdělení splácené hodnoty by mělo být dáno dohodou mezi CNS, která by však nebyla závislá na podílu nárokovaného majet­ku. Jednání je kompliko­vané a jeho výsledek je s ohledem na politickou nestabilitu vlády těžko předvídatelný.

V roce 2004 byl připraven přechod sborů na tzv. podvojné účetnictví. Ve výběrovém řízení byl vybrán program Xaverius a rozšířen do cca 220 sborů, které o něj projevily zájem. Parlament ČR v rámci sladění zákonů s legislativou EU schválil novelu zákona č. 563/1991 Sb., ve které je zakotvena povinnost vést tzv. podvojné účet­nictví i pro církve. Povinnost tohoto způsobu účetnictví byla nejprve stanovena od 1.1.2005. Další novelou zákona byl termín posunut (nyní pro církve povinně až od 1. 1. 2007). SR však přesto rozhodla započatou akci dokončit podle plánu v roce 2005, aby nedošlo ke ztrátě vynaložených prostředků a ke ztrátě znalostí již získaných na škole­ních. Zavádění podvojného účetnictví tedy v roce 2005 probíhá, sborům je poskytováno poradenství a další školení seniorátními metodiky, autory programu a ÚCK.

Rozpočet na rok 2004 byl z hlediska toku finančních prostředků v celkovém součtu mírně překročen.  Překro­čení bylo způsobeno skluzem nákladů z roku 2003 ve středisku Wintrova a náklady souvisejícími s převzetím stře­disek Herlíkovice a Church Pension pod přímou správu povšechného sboru. Nadále zůstávají problémem odpisy z majetku, které nejsou kryty výnosy a projevují se proto ve  výsledovce jako ztráta. Rozpočet předkládaný na rok 2005 koncipovaný v toku finančních prostředků vyrovnaně se ve výsledovce projeví jako ztrátový právě přibližně  o odpisy z majetku. Povšechný sbor tedy žije částečně na úkor stavu svého majetku, na jehož repro­dukci nejsou vzhledem k jeho vysoké hodnotě věnovány dostatečné prostředky a odpisy ani nejsou akumulovány.

V rozpočtu 2005 jsou výdaje důsledně přiřazovány příslušným zdrojům. Rozpočet je veden snahou nezvyšovat jednotlivé výdajové kapitoly. Na příjmové straně bylo uskutečněno jednání s nájemci církevních středisek a ob­jektů, které vedlo v některých případech k úpravě nájemních smluv. Ne ve všech případech byla jednání úspěšná podle pů­vodní představy. Přesto však příjmy z pronájmů tvoří velmi podstatnou část příjmů povšechného sboru a umožňují  provoz ÚCK. Během roku 2004 byly zkontrolovány rozpočtované činnosti tak, aby v roce 2005 byly dotace sníženy tam, kde je to možné. 

Byla dokončena inventarizace a restrukturalizace fondů. Na rozpor mezi skutečným stavem a účetnictvím pouká­zala již v r. 2003 auditorská firma R-Audit, která také předložila návrh nápravných opatření. Ekonomické oddělení zpracovalo stav fondů dle účetní evidence a podle návrhu R-auditu připravilo řešení, které synodní rada schválila. Stav fondů k 31.12.2004 je uveden v tisku č.8. Revize hospodaření, provedená celocírkevními revizory, vyslovila s náprav­nými opatřeními souhlas. V rozpočtu na r. 2005 je synodu nově předkládáno i hospodaření s fondy.

Od září 2005 je ÚCK plátcem DPH, což vedlo ke zvýšení cen některých poskytovaných služeb i ke zvýšení nároč­nosti účetního zpracování. Spolupráce s účetní organizací K-konto a auditorskou firmou R-audit pokračuje a bude předmětem zhodnocení v tomto roce.  

Ze stavebních akcí prováděných povšechným sborem zmiňuji následující:

1)   Opravou vnější fasády dokončena dlouhodobá rekonstrukce Husova domu

2)   Ve středisku Běleč probíhá výstavba kanalizace vyvolaná havarijním stavem čističky

3)   Důkladná přestavba horní budovy střediska Chotěboř bude dokončena před létem 2005

Ve středisku Herlíkovice byl výpovědí nájemce M. Sazečka ukončen k 30.4.2004 nájemní vztah. Středisko bylo opět převzato pod přímou správu ÚCK. Vedení střediska bylo v létě 2004 řešeno provizorně. Od 1.11. 2004 je správcem br. J. Šerák. Dvojí změna správce střediska se projevila  negativně i na hospodaření střediska. V roce 2004 bylo nutné provést vstupní investice související s převzetím a se zmírněním některých škod vzniklých v důsledku opo­třebení střediska nájemcem. Hospodaření střediska v roce 2004 skončilo ztrátou. V prvních měsících r. 2005 bylo stře­disko již v mírném zisku.

K 30.11. 2004 ukončil dlouholetou službu v penzionu Husova domu bratr Miloš Štorek, který byl nejprve správcem, později jeho nájemcem. Od 1.12. se správcování ujala na základě jednání při výběrovém řízení firma Jaro­slav Kolafa. Dosažení výrazně vyššího rozpočtovaného zisku střediska ve vlastní správě ve srovnání s předchozím pronájmem se podle výsledků leden – březen 2005 zdá více než reálné.

Do budoucna je třeba zvýšit snahu o získávání veřejných grantových prostředků jako zdroje financování vy­braných činností sborů všech úrovní. ÚCK rozšířila do sborů manuál pro získávání grantových prostředků. SR rozhodla rovněž o tom, že vyhledá a nechá vyškolit odborníka pro získávání grantů s cílem využít i strukturálních prostředky EU.

Pavel Stolař

V. referát

Zpráva 2. náměstka synodního seniora

Ekumenické vztahy

V září 2004 se stala ČCE členskou církví Světového luterského svazu. Význam této události pro život naší církve a naše přínosnost pro tuto složku světové ekumény se ukáže v budoucnosti.

V ekumenické orientaci a agendě jinak nedošlo od minulého zasedání synodu k žádným nápadným změnám.

Ekumenické oddělení ÚCK evidovalo 48 zahraničních cest, z toho 4 byly delší než týden.
Ze zahraniční navštívilo naši církev 29 skupin a delegací, mezi nimi i předsednictvo akce farářů v Německu Part­nerhilfe (partnerská pomoc) pro církve ve střední a východní Evropě. Pracovní ráz měla 3 zasedání mezinárodního přípravního výboru pro Setkání křesťanů Praha 2005, které se bude konat 17.-19. června 2005 v Praze. Na tomto setkání se očekává účast několika tisíc lidí a na jeho organizaci má ekumenické oddělení ÚCK velký podíl.

Ve dnech 5./6. listopadu 2004 se konal v Plzni 3. synod Leuenberského společenství v České republice.

Na Valném shromáždění Světové aliance reformovaných církví, které se konalo v červenci/srpnu 2004 v Akkře (Ghana), byla do exekutivního výboru zvolena Jitka Krausová.

Evangelická akademie (více viz tisk č. 12)

Školy zřízené ČCE mají dobrou úroveň i pověst. Synodní rada se setkala s pracovníky EA v říjnu 2004 na víkendo­vém pobytu v Bělči a ujistila se, že vztahy mezi církví a jejími školami jsou funkční a přátelské. Zkušenosti s funkcí i osobou spirituálů (Irena Škeříková, Radim Žárský ) jsou pozitivní. Ukazuje se, že pro vztah ke studentům i pedagogům je lepší, když spirituál není zároveň učitel (natož examinátor).

Všem ředitelkám, ředitelům a pedagogům, v neposlední řadě řediteli Ústředí EA Martinu Čechovi, patří uznání za objem i kvalitu práce, kterou odvádějí.

Český bratr

Evangelický časopis Český bratr vychází 18x ročně o rozsahu 24-28 stran (vč. obálky). V roce 2003 měl 22 stran a do r. 2002 stran 16. Náklad 3900 výtisků. Na přípravě se podílí šéfredaktor Jan Mamula, technická redaktorka PhDr. Gabriela Malinová a grafik Štěpán Mamula ve spolupráci s dalšími pěti členy redakční rady: Mgr. Miroslav Brož, Ivana Benešová, Mgr. Jiří Hoblík (ještě nebylo SR oznámeno), Mgr. Ondřej Macek (red. Písmákova čtení) a PhDr. Petr Veber.

Šéfredaktor a technická redaktorka absolvovali vloni žurnalistický kurz na Vyšší odborné škole publicistiky, od níž si redakce nechala vypracovat i odborné posouzení ČB, a získané dovednosti se promítly do diferencovanějšího pojetí církevního zpravodajství. ČB usiluje o vyváženou publicistiku a klade si za cíl podporovat teologický rozho­vor v duchu českobratrských tradic a v neposlední řadě i sebevědomí církve, jíž slouží. Jsme vděčni za podporu, s níž se ve sborech setkáváme, též za ochotu k tvořivé spolupráci. Nicméně narážíme na přetížení angažovaných pracovníků a stále se nám nedaří vytvořit spolehlivou síť seniorátních dopisovatelů. Značnou část energie nám také zabírá korespondence s předplatiteli a využívání informačních technologií, jmenovitě prezentace časopisu na inter­netu tak, abychom mohli zapojit do interaktivní komunikace střední a mladší generaci.

Bilance za r. 2004:

Náklady             724 417              Výnosy    787 040                 Hosp. výsledek    62 622*

tisk, grafik         547 523

poštovné            118 557

CD                     41 000

(fond potřebným  35 000 povinné výtisky, Ukrajina, vězení..., platí SR)

* Skutečný výsledek 2004 je o cca 25 000 od účetně nedohledatelných neplatičů menší. Ve III. čtvrt. 2004 byla však provedena revize nákladů o 100 ks na 3 900 ks.

Náklady na jedno číslo zůstávají zhruba 10 Kč. Cena při ročním předplatném je 11,11 Kč (200/18). Český bratr rozpočtuje vyrovnané hospodaření, ale chceme na příště zainteresovat více dárců na sponzorský příspěvek na tis­kový fond Českého bratra, zejména na již osvědčené vydání dárkového CD. Letos očekáváme, že bude spojen s propagací ČCE.

Časopis je v církvi přijímán vděčně, synodní rada příznivě hodnotí celkové zaměření časopisu, jeho hospodaření a bezproblémovou spolupráci s redakcí.

Kalich (více viz tisk č. 14)

Kalich se stal známým a uznávaným nakladatelstvím. Jeho produkce obsahuje tituly i obchodně úspěšné, které žádnou vazbu na život a vyznání církve nemají, leč církvi neškodí a umožňují vydávání titulů finančně ztrátových a poslání církve sloužících.

Většinou negativní ohlasy v církvi vyvolal EK 2005. Nescházejí však i hodnocení kladná a uznání za odvážný lite­rární počin z kruhů mimo církev. SR vysvětluje, že základní podoba kalendáře byla schválena již předchozí synodní radou v r. 2002 a zasahovat do autorovy koncepce zákazy a autoritativním doporučováním se synodní radě nechce. Je však naším úmyslem cestou konzultací s autory dbát na to,aby skladba EK na příští roky více sledovala poptávku z církve. Připomínáme zároveň, že zájemci o práci na sestavení kalendáře se nacházejí obtížně.

Miloš Rejchrt

VI. referát

Zpráva 2. náměstka synodní kurátorky

Zpráva o činnosti Diakonie ČCE za minulé období je předložena tomuto synodu jako samostatná část. Máme radost, že všechna její střediska poskytovala své služby navzdory neobyčejně složitým a obtížným podmín­kám. Ty vyplývají zejména z toho, že  neexistuje právní nárok nestátních neziskových organizací (NNO) na pro­středky z veřejných zdrojů tak, aby je postavil na rovnocennou úroveň se státními  poskytovateli sociálních služeb. Za to budiž vyjádřen obdiv a dík všem pracovníkům Diakonie ČCE, kteří se podíleli na této velmi potřebné službě. V letošním roce je financování NNO v sociální oblasti poznamenáno více než v předchozím roce decentralizací veřejné správy. Poprvé jsou dotace na většinu projektů poskytovány na krajské úrovni a tam nemusejí mít stejná měřítka a priority jako mělo ústředí při posuzování a zařazování projektů do dotačního systému. To přináší další nejistoty a zápasy o přežití mnoha střediskům. Synodní rada, spolu s vedením Diakonie ČCE, bedlivě sleduje a usiluje při přípravě legislativy o zrovnoprávění státních i nestátních organizací (viz plnění usnesení č. 64 z minulého zasedání synodu).

V rámci  křesťanské služby (sborové diakonie)  poradní odbor SR připravil a organizačně zajistil dva kurzy. V srpnu min. roku v Bělči p.O. čtyřdenní kurz na téma: Dobrovolnictví - sociální poradenství – komunikace s nemocnými. V dubnu t.r. v Praze  pak velmi navštívený dvoudenní kurz se dvěma tématy : Konfliktní lidé mezi námi a komunikace s nimi a Umění odpočívat a odpouštět. Poradní odbor křesťanské služby hledá přesný smysl své práce. Cítí, že je důležité směřovat své aktivity, včetně připravovaných kurzů a setkání, hlouběji do práce sborů. Svou úlohu vidí především v koordinačním úsilí a ve zprostředkovávání zkušeností z jednotlivých seniorátů a sborů, včetně podpory vazby na Diakonii ČCE. Chce povzbuzovat k této důležité službě konané ve sborech a při­tom v co největší míře vycházet z jejich možností, potřeb a zkušeností. Jednotliví členové hodlají postupně navště­vovat senioráty.

Komise pro diakonát soustředila svou činnost především na zpracování podnětů z  rozhovoru na synodu a zkušeností z rozhovorů ve sborech, které byly rozeslány sborům v dokumentu nazvaném „ Diakonát vpadl do církve“.

Koordinátor pomoci uprchlíkům Diakonie ČCE pokračuje ve své činnosti započaté koncem roku 2002. Pořádá besedy  ve sborech o možných způsobech pomoci uprchlíkům. Kromě organizování materiální podpory pro uprchlické tábory se koordinátor snaží motivovat dobrovolníky. Konkrétní způsoby pomoci jsou popsány ve zprávě o činnosti Diakonie ČCE.

Komise pro humanitární pomoc ČCE vypracovala zprávu o své činnosti, zejména při zajišťování popovodňové pomoci, a předložila ji ke schválení SR. Tuto zprávu SR přijala s oceněním dosavadní práce této komise a vyslovila souhlas, aby komise pokračovala i nadále v činnosti ve stejném složení. Dále komise připravila návrh dohody o spolupráci ČCE s Pomocným dílem evangelických církví ve Švýcarsku při organizování zahraniční humanitární pomoci (HEKS). ČCE, která po léta byla příjemcem pomoci z HEKS, má nyní příležitost stát se part­nerem, schopným spolupracovat na pomoci jiným potřebným. Komise i nadále zajišťuje připravenost na pomoc při katastrofách (akreditací dobrovolníků a jejich školením).

Poradní odbor pro společenské a mezinárodní záležitosti vypracoval stanovisko ke stavbě zdi na Západním břehu Jordánu. Definoval si několik témat, která hodlá dlouhodobě sledovat: globalizace, vztah k islámu, sociální a rodinná  problematika a vztah státu a církví (v širším slova smyslu, nejen financování). Po diskusi se synodní radou komise k uvedeným tématům ještě přiřadila aktuální otázky spojené s evropským sjednocováním, evropskými hodnotami a ústavou EU. Bude spolupracovat na „inventuře“ různých stanovisek a prohlášení, která ČCE vydala v minulosti, aby tyto dokumenty mohly být přehledně dostupné na internetu.

Pavel Prosek

Příloha ke zprávě P. Stolaře (IV. referát)

Návrh na společný postoj ERC, ČBK, KVŘP a FŽO v záležitosti smluvního narovnání
(restituční tečky).

1.       Výchozí situace

1.1.    Existuje soubor nemovitého a movitého majetku, který byl původně vlastněn církvemi a náboženskými společnostmi a který byl státem zabrán na základě více právních titulů.

1.2.    Tento majetek nebyl v rozporu se zákonným rámcem nikdy zaplacen.

1.3.    Výchozím bodem pro další jednání je potvrzení a uznání výše uvedených skutečností oběma stranami.

1.4.    Platnou zákonnou úpravou (např. zák. 229/1991 Sb.) byla zavedena  tzv. „blokace“ tohoto původního církevního majetku.

1.5.    Od roku 1989 proběhla řada pokusů o vyřešení tohoto problému bez komplexního výsledku.

1.6.    Církve a náboženské společnosti (CNS – viz příloha 1) vytvořily společnou komisi ve snaze připravit nový koncept řešení.

1.7.    Společná komise dospěla k návrhu konceptu na základě institutu „smluvního narovnání“ mezi státem a CNS a připravila definici základních právních a ekonomických aspektů tohoto záměru.

1.8.    Komise tímto předkládá představitelům jednotlivých CNS zpracovaný koncept řešení k jeho posouzení, případnému schválení a udělení mandátu projednání se státem.

1.9.    Stávající stanovisko KVŘP trvající na naturální restituci původního majetku řádů zavádí potřebu řešit otázku tohoto majetku odděleně.

2.       Navrhované řešení

Základní myšlenkou navrženého řešení je realizace smluvního narovnání mezi státem a CNS, kdy určujícím klíčem pro podíl jednotlivých CNS není hodnota majetku, na nějž by jednotlivé CNS mohly vznést nárok, ale smluvní rozdělení mezi jednotlivé CNS.

2.1.    Právní konstrukce

2.1.1. CNS se smluvně vzdají navrácení definovaného majetku, který původně vlastnily a nyní nevlastní a mohly by na něj vznést spravedlivý nárok.

2.1.2. Stát se rámcovou smlouvou zaváže vyplatit CNS hodnotu smluvního narovnání. Výše smluvního narovnání bude vycházet z dohodnuté ceny majetku, kterého se všechny CNS vzdají.

2.1.3. Bude přijat zákon o smluvním narovnání s  CNS.

2.1.4. Stát uzavře s každou CNS soukromoprávní smlouvu o splacení specifikovaného podílu hodnoty smluvního narovnání.

2.1.5. Výše specifikovaného podílu hodnoty smluvního narovnání pro jednotlivé CNS bude stanovena předem dohodou mezi CNS.

2.1.6.  Vzájemné závazky smluvních stran budou dostatečně smluvně zajištěny.

2.1.7.  Na základě realizovaného smluvního narovnání budou zákonem zrušena příslušná blokační zákonná ustanovení.

2.2.    Iniciální ekonomické parametry pro jednání se státem (bez majetku řádů)

2.2.1. Hodnota majetku bude stanovena v hodnotách koruny v roce 2005 dle stavu majetku k 25.2.1948. Navržené ocenění ze strany CNS činí 70 miliard Kč.

2.2.2.  Smluvní narovnání bude realizováno v ročních  splátkách po dobu 100 let.

2.2.3.  Smluvní narovnání bude stanoveno na základě aplikace úroku ve výši 2%.

2.2.4.  Výše roční splátky bude stanovena v hodnotě koruny z roku 2005 a bude každoročně valorizována dle vyhlášené míry inflace.

2.2.5.  Smluvní narovnání nepodléhá dani z příjmu a není rozhodným plněním ve smyslu zákona o DPH a není předmětem daně z nemovitostí a případně ani jiné budoucí daně.

3.       Související zákony

3.1.    V návaznosti na realizované smluvní narovnání bude zrušen zákon 218/1949 Sb.

3.2.    Ve prospěch financování církví a náboženských společností, a to i nově registrovaných, bude upraven systém daňových asignací.

3.3.    Majetkovým narovnáním nebude dotčen stávající systém dotací na školství, sociální práce, zdravotnictví, opravy kulturních  památek  apod.

Projednáno a schváleno Společnou komisí dne 4. dubna 2005.