Tisk č.6 - Zprávy poradních odborů a komisí

Ze synodu vzešly úkoly zvážit otázky ordinace kazatelů pro službu v mimocírkevních strukturách a vytvořit podklad pro diskusi o symbolu kříže a jeho místě v ČCE. Oběma těmto úkolům věnoval odbor poměrně dost času, dokument k symbolice kříže byl v církvi zveřejněn, k otázce ordinace dal POT svá doporučení Synodní radě.

Vedle toho se objevila řada aktuálních otázek: připomínky k teologickým projektům pracovních skupin Leuenberského společenství, posouzení konstituce světového luterského svazu a práce s dokumenty Francouzské reformované církve o svátostech (např. otázka podávání SVP dětem).

Povinností do značné míry potěšitelnou bylo posouzení návrhů nového katechismu, které došly Synodní radě. Členové POT je individuálně prostudovali a po vzájemném rozhovoru dospěli k doporučení některých návrhů na odměnu a k užívání.

POT děkuje všem, kdo svými reakcemi, dopisy a připomínkami projevili zájem o jeho práci, ať přejně či kriticky.

PORADNÍ ODBOR PRO VZDĚLÁVÁNÍ KAZATELŮ

Odbor pracoval ve složení: Jiří Kabíček, předseda; členové: Miroslav Hamari, Miroslav Janeba, Lubomír Kabíček, Pavel Kašpar, Jarmila Řezníčková, za Synodní radu Pavel Smetana, Blahoslav Hájek a za SPEK Jan Keller nyní Miroslav Pfann. Sešel se 4 x k pracovnímu jednání. Připravoval především postgraduální seminář v Bělči na začátku září každého roku. Potěšitelná je větší účast kazatelů. Přednášeli především profesoři fakulty, vedle dalších také hosté z církve římskokatolické a Církve bratrské. Mezi členy odboru byl přizván emeritní farář Lubomír Kabíček, který vede vzdělávání ordinovaných presbyterů. Měli již 2 zdařilá setkání v počtu 8 - 10. Nově je nyní zván k pracovním poradám také předseda SPEKU, aby byla koordinována činnost poradního odboru s činnosti SPEKU na úseku vzdělávání kazatelů.

PORADNÍ ODBOR LITURGICKÝ

Na základě usnesení posledního zasedání 30. synodu ČCE byl iniciován vznik nového PO liturgického (L.Beneš, M.Hübner, K.Roskovcová, R.Včelná). S ohledem na dosavadní práci zvláštní liturgické komise, a na práci dosavadního liturgického odboru, pracujícího na výkladu starocírkevních perikop, se nový PO liturgický ještě nesešel.

Úkol pro nový POL vzešel z rozhovoru, který uspořádala SR 29.4.2002 na téma kritiky stávající bohoslužebné Agendy. Ukázalo se, že v současných možnostech církve nebude práce na nové Agendě.

V první fázi bude POL shromažďovat podněty vzešlé ze sborů a ekumeny, neboť v užívání jsou mnohé modlitby, bohoslužebné formuláře, přeložené či upravené z jiných pramenů. POL by je shromažďoval a rozesílal širšímu okruhu oponentů (cca 14), z nichž nejméně dva jsou z římskokatolické církve, a zapracoval by do nich posléze kritické připomínky. Takto připravené formuláře a modlitby či jiné texty by mohly být v podobě pracovních listů distribuovány v církvi a čas ukáže, které budou používány. Teprve v další fázi by se uvažovalo o přípravě další Agendy.

Považujeme za užitečné, aby liturgická práce v církvi pokračovala, proto uvažujeme i o publikaci teoretických prací, o hledání dalších spolupracovníků i podnětů z ekumeny. Víme, že delší dobu již pracují POL či zájmové skupinky v seniorátech. Máme za to, že užitečná bude spolupráce s dalšími poradními odbory, zejména s POCHZ.

PORADNÍ ODBOR PRO CÍRKEVNÍ HUDBU A ZPĚV

POCHZ pracoval v uplynulém období beze změn v sestavě členů. V otázce obsazení funkce předsedy nedošlo k posunu. J. Esterle podal rezignaci, avšak nenašla se dosud vhodná osoba. Nicméně základní úkony, jež jsou v kompetenci předsedy, vykonává bratr J. Esterle nadále.

V Dodatku EZ i v chorálníku k DEZ bylo shledáno minimum nedostatků technického charakteru. Hlubší pohled na tyto materiály zároveň přinesl poznatky, jež budou důležitými podklady pro další hymnologickou práci, jež by vyústila do přípravy dalšího zpěvníku naší církve. Vědomí náročnosti tohoto úkolu vede POCHZ k názoru, že by se s jeho realizací mělo začít co nejdříve.

V rámci rozhovoru o zjednodušených doprovodech byly formulovány základní teze, jež určují charakter materiálu, jeho poslání a "cílovou skupinu", které by měl být určen. PO se též seznámil s obdobným materiálem, jež je používán v římskokatolické církvi, a uložil vypracování vzorku zamýšleného materiálu (probíhá v souč. době).

Rozhovor o problematice zřízení služby regionálních kantorů je veden také již delší čas. POCHZ vítá stanovisko CCK, které v této věci předkládá synodu. Je velmi potřebné usilovat o to, aby byl tento projekt uveden v život (viz. zdůvodnění CCK či předchozí materiály POCHZ). Poradní odbor přichází s myšlenkou zřízení dvou až tří míst "zkušebních" regionálních kantorů na dobu nejméně tří let. Je jisté, že pohled na realizovatelnost tohoto projektu ovlivňuje především rovina finanční. PO podal již dříve v tomto ohledu rozvahu (viz. přílohu loňského materiálu CCK), určité možnosti otevírá např. vícezdrojové financování projektu. Jeho realizace by církvi umožnila především poznat konkrétní přínos této služby a po vyhodnocení by bylo možno vést mnohem fundovanější rozhovor o potřebě a dalším formování služby regionálních kantorů.

Řada sborů se již seznámila s prací CCK bratra L. Moravetze. CCK předkládá vlastní zprávu, v níž jsou vyjmenovány aktivity, jimž se věnuje. POCHZ s vděčností přijímá tuto službu, kterou bratr Moravetz koná s velkým zaujetím a hlubokou profesionalitou.

POCHZ chce vyjádřit upřímný dík všem obětavým spolupracovníkům ve sborech a v seniorátech. Nemalý podíl na "dobrém zvuku" hudby v našich kostelích a modlitebnách má bratr ing. Jiří Bíca, který spolehlivě poradí a pomůže při řešení problematiky doprovodných klávesových nástrojů. Hlavní dík za to, že se nám dostává sil k práci a k řešení problémů (i těch "malých", jež zde nejsou uvedeny) patří našemu Pánu.

PORADNÍ ODBOR EVANGELIZAČNÍ (POEM)

POEM se sešel ke 4 schůzím, (Praha + Vsetín). Kromě přípravy letního evangelizačního kurzu projednával další aktuální témata života církve i společnosti s ohledem na misijní činnost v nich. Nadále v rozhovorech hledal krátkodobé i dlouhodobé postupy k probouzení a zintenzivnění misijní služby církve. Usilovali jsme o vyjasnění pojmů a pojetí misie. Zvláště pak jsme se soustředili na ekumenický přesah misie a o zprostředkující roli mezi různými proudy a frakcemi uvnitř naší církve. Dílo misie by nám mělo být společným úkolem.

Po rezignaci na členství v POEM bratří farářů Tomáše Matějovského a Štěpána Hájka byli přizváni k této práci bratří Mojmír Blažek, farář v Hodslavicích, Josef Hurta, farář v Javorníku a MUDr. Mikuláš Zoubek, seniorátní kurátor západočeského seniorátu.

Letní kurz se uskutečnil ve dnech 12.-18. srpna 2001 pod tématem "Poklad pro všechny - aneb jen když se jakýmkoli způsobem zvěstuje Kristus !" Přednášeli na něm: Svatopluk Karásek, Pavel Smetana, Michael Otřísal, Miroslav Heryán, Pavel Ruml, P. Pavel Hroznata - převor želivský, P. Aleš Opatrný, Stanislav Kaczmarczyk. Členové POEMu se aktivně podíleli na organizaci a vedení celého kurzu. Kurzu se účastnilo přes sto účastníků, včetně rodin s dětmi.

Členové POEMu se také účastnili několika zahraničních konferencí týkajících se evangelizace a misie.

V roce 2002 jsme jako odbor připravili a uskutečnili dvě akce: Výjezdní schůzi odboru spojenou se službou v okolních sborech - na konci dubna v Lounech a okolí; a tradiční letní evangelizační kurz, opět v premonstrátském klášteře v Želivu. Evangelizační heslo "Hle Bůh je moje spása, doufám a jsem beze strachu" doplněné podtitulem: "Praxis pietatis po 400 letech" zpracovávali ve svých přednáškách: P. Hroznata, Miroslav Heryán, Michael Otřísal, Jan Jelínek. Program byl cíleně koncipován tak, aby vyhovoval třígeneračnímu složení účastníků. Spolupráce s premonstrátským klášterem v Želivu je tradičně velmi dobrá. Potěšením bylo osobní nasazení účastníků pro věc evangelia a církve.

Kromě těchto aktivit podnikli též jednotliví členové odboru několik akcí, které však byly vždy v jejich vlastní režii a neměli celocírkevní charakter. Stejně jako v minulých letech jsme měli své zástupce či pozorovatele na misijních a evangelizačních akcích a konferencích týkajících E+M.

Odbor se sešel ke 3 schůzím, z toho 1 byla výjezdní. (Louny, Žatec, Most, Kadaň) Pracovali v něm: S. Karásek, P. Smetana, M. Otřísal, J. Hurta, M. Blažek, J. Jelínek, H. Gottwaldová, M. Zoubek a J. Strádal. Podle možností se připojoval též čestný člen M. Heryán.

PORADNÍ ODBOR EKUMENICKÝ

Dne 5.2.2002 došlo ke změně vedení PO: vzhledem k tomu, že dosavadní předseda PO bratr Blahoslav Hájek se stal zaměstnancem ekumenického oddělení SR, byl na doporučení odboru jmenován jeho předsedou bratr Miloš Hübner. Poděkování však patří celému ekumenickému odboru SR v čele s Gerhardem Frey-Reininghausem, které zajišťovalo běžnou agendu a připravovalo programy zasedání odboru.

Z významnějších ekumenických témat jsme se opakovaně zabývali textem Charty oecumenica a předkládáme SR ke zvážení, zda by nebylo dobré předložit text charty některému zasedání synodu ke schválení jako stanovisko církve. Dost času jsme strávili přípravnými diskusemi nad dokumentem synodu ČCE o vztahu křesťanů a Židů i nad obdobným dokumentem VS Leuenberského společenství v Belfastu "Církev a Izrael". Dále jsme z různých úhlů pohledu analyzovali vztah křesťanství k islámu a věnovali pozornost problematice postavení pravoslavných církví uvnitř ekumenického hnutí. Nevyhnuli jsme se diskusi o irácké krizi, která hýbe veřejným míněním církevních kruhů a stala se tématem jednání různých ekumenických grémií.

Stálou součástí jednání PO je jednak zapojení do přípravných studijních prací, jednak vyslechnutí zpráv a hodnocení průběhu významných ekumenických shromáždění, jako bylo např. v srpnu 2002 evropské shromáždění WARC v Oradea nebo bude v příštím roce VS WARC v ghanské Akkře; dále Setkání křesťanů čtyř národů v Görlitz. Pokaždé diskutujeme nad aktualitami z práce ERC, o nichž pravidelně řadu let referovala sestra generální tajemnice ERC Naděje Mandysová a tuto službu nyní převzala její nástupkyně sestra Jitka Krausová. Členové PO a v největší míře bratr Blahoslav Hájek a bratr Gerhar Frey-Reininghaus jsou zapojeni do zajišťování dvoustranných církevních styků a ekumenických návštěv.

Na základě dlouhodobého sledování se nám zdá, že v činnosti jednotlivých ekumenických organizací dochází k určité krizi a k růstu napětí či odcizení mezi církvemi, případně ke zvýraznění konkurenčního prvku v mezicírkevních vztazích. Pozorujeme to jak na úrovni SRC, tak i v naší ERC. O to důležitější je jak trpělivá studijní práce, tak i navazování osobních kontaktů, které mohou vyjasnit více než pouhé zasílání si úředních stanovisek církví. Činnost PO je svým rozsahem skromná a spousta ekumenických aktivit jde určitě mimo nás. Přesto se snažíme reagovat jak na zadání SR, tak na výzvy aktuálních situací.

PORADNÍ ODBOR PRO OTÁZKY SOCIÁLNÍ A MEZINÁRODNÍ

Poradní odbor Synodní rady ČCE pro otázky sociální a mezinárodní (dále jen "PO") působí již více než deset let. Jeho úkolem není vydávání vlastních stanovisek, nýbrž diskutování o problémech a formulování textů, které slouží SR ČCE jako podklad pro další diskusi a veřejná vyjádření.

Prvním předsedou PO byl Tomáš Růžička, před třemi roky jej vystřídal Miloš Calda. SR ČCE v PO zastupuje Jan Čapek. V PO působí (nebo působili) mj. Miroslav Brož, Jan Dus, Marek Kašpar, Ladislav Pokorný, Pavel Prosek, Irena Raichová, Tomáš Tožička.

V uplynulém desetiletí diskutoval PO o otázkách minulosti, o současných společenských problémech v České republice, o různých aspektech mezinárodního vývoje a o některých etických problémech.

Otázky minulosti: Dva roky věnoval PO problematice odsunu Němců. Vypracoval text stanoviska, v němž bylo vyzváno ke vzájemnému odpuštění a který byl dobře přijat jak na české, tak na německé straně.

Česká společnost: PO vypracoval stanoviska ke snahám o obnovení mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí (červen 2001), návrh prohlášení v souvislosti s českým vydáním Hitlerova Mein Kampfu, vyjádřil se k chystanému vstupu do Evropské unie (září 1998), v souvislosti s útoky na Romy dvakrát vypracoval stanoviska vyzývající ke snášenlivosti a toleranci. PO se rovněž zabýval problémem prezentace ČCE na veřejnosti, včetně prezentace internetové, a pokusil se doporučit opatření ke zlepšení spolupráce s médii. K 10. výročí obnovy demokracie v naší zemi zformuloval PO v roce 1999 stanovisko, které bylo projednáno 30. synodem ČCE. V PO se podrobně diskutovalo o dokumentu České biskupské konference Pokoj a dobro (1998).

Mezinárodní otázky: PO vypracoval stanovisko k válce a útlaku v Čečensku, zabýval se problémem terorismu, v době indonéské okupace situací na Východním Timoru, pronásledováním křesťanů v některých zemích Afriky a Asie, například v Súdánu a v Pákistánu. V souvislosti s jednáním MMF a SB v Praze (září 2000) PO vypracoval vyjádření SR ČCE, které obsahovalo výzvu k odpuštění dluhů a k převzetí konkrétních závazků, které by vedly ke zmírnění bídy v nejchudších státech světa.

Z obecně etických otázek se PO již po více než rok zabývá problémem euthanasie.

PORADNÍ ODBOR PRO PRÁCI S DĚTMI (POD)

Poradní odbor pro práci s dětmi se schází 5x až 6x do roka. Hlavní náplní jeho práce je příprava pomůcek pro Nedělní školu, eventuelně i pro biblické hodiny pro děti (náboženství). Spolupracujeme s týmem, který vydává Katechetickou přílohu. Ta je provázána s přípravkou, výkladem příslušných biblických oddílů. Několikrát za sebou jsme také vydali diář pro děti, na kterém se podíleli vedle renomovaných i začínající malíři. POD trochu lituje, že mnohé z našich sborů nestojí o pomůcky vydávané SR a získávají si "materiály" jinde. To není ješitnost, pouhé konstatování. Máme za to, že dobrá tradice biblických výkladů v naší církvi nástupem nové kazatelské generace rozhodně nevzala za své.

Dále odbor připravuje celocírkevní setkání učitelů NŠ, kde je možnost inspirativního obohacení napříč církví, teologickými důrazy i zkušenostmi. Pravidelné je též setkávání křesťanských pedagogů, které probíhá vždy kolem výročí JAK. Do výčtu činnosti odboru patří už po dlouhá léta organizace "letní aktivity", zejména táborů v Bělči a všeho co s nimi souvisí. Několikrát jsme se též pokusili připravit pracovní setkání pro mladé lidi v Jeseníkách.

Odbor má sedm členů "z venčí", kteří účelně spolupracují s členkami odboru výchovy z KSR.

PORADNÍ ODBOR PRO PRÁCI S LIDMI S POSTIŽENÍM (PO PLP)

Poradní odbor pro práci s lidmi s postižením při synodní radě Českobratrské církve evangelické pracoval dosud v tomto složení: psycholožky PhDr. Marta Kovářová a PhDr. Dana Krejčířová; zástupci rodičů ing. Hana Svobodová z Krouny a Pavel Kovařík z Prahy - Střešovic; zástupce asistentů Bc. Jana Matušková z Týniště nad Orlicí; farář Bohumil Kejř, jáhen Daniel Heller; za ÚCK Květuše Šilarová a Petra Randáčková.

Poradní odbor se schází čtyřikrát do roka v Praze. Kolem poradního odboru je ještě širší okruh spolupracovníků - vedoucích a dalších zodpovědných na táborech pro lidi s postižením a rodinných rekreacích, kteří se s poradním oborem sejdou vždy dvakrát na jaře - při přípravné schůzce na letní akce a na tzv. instruktáži asistentů (dříve se konala přímo v táboře v Bělči nad Orlicí, nyní již po několikáté v Praze).

Během roku 2002 byl poradní odbor doplněn o zástupce rodičů, rozrostl se tedy o dva členy. Zároveň však také rezignovala na funkci předsedy i členství v PO PLP PhDr. Marta Kovářová, která stála u počátku rodinných rekreací pro rodiny s dětmi s postižením a byla "duší" našeho PO PLP.

Náplní činnosti PO PLP je zajišťování rodinných rekreací pro rodiny s dětmi s postižením a táborů pro děti s postižením. To spočívá v tom, že je třeba tyto akce dopředu připravit - týmy se musí domluvit na své koncepci, zajistit program na každý den (setkání s hosty, vlastní program pro dospělé i pro děti) a v létě pak především být s účastníky co nejintenzivněji a věnovat jim co nejvíce času.

Účastníci letních akcí jsou velmi rozmanití, pocházejí z různých prostředí, s různými, většinou velmi složitými a bolestnými osudy. Velmi si těchto lidí vážíme; chceme otevřít prostor pro sdílení společného času i našich životů a snažíme se o vytváření atmosféry úcty a vzájemného přijetí. Jsme přesvědčeni o tom, že nás spojuje více než společná diagnóza. Tento základ je nám na jednu stranu dán shůry, na druhou stranu jej společně a křehce (někdy nesnadně) objevujeme a ohledáváme. Spolubytí na této rovině je asi to, co nás odlišuje od jiných, jistě velmi užitečných svépomocných skupin. Rodinných rekreací se účastní lidé z jiných církví, jde tedy o akce přirozeně ekumenické. Přijíždí však i lidé z necírkevního prostředí. Mnozí z nich na těchto akcích oceňují právě onen duchovní náboj, který zažívají na ranních a večerních pobožnostech, kde takříkajíc na místě vzniká společenství víry, ale také v nezištné pomoci asistentů i v celkové atmosféře. Dá se tedy říci, že jde o práci v hlubším slova smyslu misijní a věrohodnou. U několika rodin z Prahy se právě po zkušenostech z Bělče nad Orlicí již před třemi lety objevila touha po tom, prožívat podobné společenství nejen v létě, ale i během roku, což posléze vedlo ke vzniku ekumenického společenství rodin s dětmi s postižením a jejich přátel (asistentů), které se schází dodnes.

Již delší dobu se potýkáme se s nedostatkem psychologů - jejich přítomnost na rodinných rekreacích považujeme za velice důležitou, není však snadné je pro tuto práci, kterou většina z nich koná ve svém volném čase, získat - přidat jim k jejich náročnému povolání v létě místo odpočinku ještě týden intenzivní práce navíc. Nemůžeme se tedy při hledání omezit jen na naši církev. Letos s námi pojedou (pro nás nové) psycholožky ze sesterských církví; těšíme se na spolupráci s nimi. I tak jich však nemáme dostatek - rádi bychom uspořádali více běhů RRP, tak aby mohli být přijati všichni zájemci.

Nyní připravujeme instruktáž pro asistenty k dětem s postižením na tábor pro děti s postižením, které jezdí sami, bez rodičů, i na rodinnou rekreaci. Těšíme se na ně - jsou to ochotní a pracovití a většinou i nadšení a laskaví mladí lidé. Jejich práce, kterou konají bez nároku na honorář, si také velmi vážíme. Byli bychom rádi, kdyby se ve sborech o možnosti této služby více vědělo. Může to být i dobrá praxe pro bohoslovce - osobní asistence na táboře i denní soužití s rodinami s dětmi s postižením je příležitostí k mnoha novým, někdy neobvyklým a krásným pastoračním zkušenostem.

Poslední dobou stále více spolupracujeme s o.s. Mirabilis, které vzniklo na podporu asistenční služby a našich letních akcí v Bělči nad Orlicí. Nyní toto sdružení zajišťuje navíc i asistenční službu u rodin i během roku (asistenti je navštěvují), dále víkend pro rodiny s dětmi s postižením na jaře a seminář pro asistenty na podzim, obojí v LTK v Bělči nad Orlicí, realizuje granty na nákup odborné literatury, která je pak asistentům prodávána za sníženou cenu, apod. Dva ze členů PO PLP jsou zároveň členy předsednictva o.s. Mirabilis.
Jsme velmi vděčni za dobrou spolupráci, ochotu a otevřenost správy TA JAK v Bělči nad Orlicí.

Práci, ke které jsme byli přizváni a kterou smíme, především v Bělči, konat, považujeme svým způsobem za výjimečnou a krásnou, proto bychom k ní chtěli zvát další zájemce o spolupráci. Leží nám na srdci osud našich sester a bratří s postižením i jejich rodin, a možnost jejich zapojení v církvi. Proto jsme jako členové PO PLP ochotní na toto téma v církvi besedovat a přiblížit lidem ve sborech svět našich handicapovaných přátel.

PORADNÍ ODBOR LAIKŮ

Práce PO pro laiky se v uplynulých letech vyznačovala soustředěností na úkoly, které se osvědčují (příprava kurzů, rodinných rekreací apod.), rozvažováním nad body, které stagnují (koordinace spolupráce s jednotlivými seniorátními výbory) a na hledání způsobů, jak směřovat k lepšímu sebepoznání a k propracovanější nabídce pro členy církve (spoluúčast PO při sociologickém výzkumu a při práci s jeho výsledky).

PO pro laiky v uplynulém období příliš neměnil své složení, jeho novou členkou se stala sestra Miriam Žilková. PO se scházel pravidelně zhruba jednou za dva měsíce, aby hodnotil uplynulé akce a připravoval nové. Kurzy pro laiky mají již tradičně vysoký ohlas u členů církve (nejsou však omezeny pouze na okruh členů církve), proto se konají dva ročně (jarní v Janských Lázních a podzimní - dvakrát v Bystřici p.Host. a loni v Bělči). Schéma kurzů je klasické - dvě řady přednášek (biblická a aktuálně-osvětová) doplněné programy (výlety, procházky, klubové večery apod.), které sledují co nejcitlivější vytvoření pěkného společenství přítomných kurzistů. Ve vedení kurzů se střídají členové PO s případnou účastí a pomocí pracovnic kanceláře SR sestry K. Šilarové a sestry P. Randáčkové. Rodinné rekreace o prázdninách v Bělči mají pět týdenních běhů, bývají vedeny pracovníky z církve a vesměs nabízejí čas jak pro volný, tak i pro organizovaný program se samozřejmou mírou zachování soukromí pro každého rekreanta (resp. rodinu).

Slabým místem je spolupráce s jednotlivými SV, protože ne ve všech seniorátech jsou vyčleněni pro práci s laiky konkrétní lidé, někdy ani členové SV. Přesto čas od času se PO snaží navazovat kontakt se senioráty a organizuje setkání alespoň laických členů všech SV, kteří taková setkání vítají, pokud se podaří připravit podnětný program. Tak tomu bylo při posledním setkání na podzim 2002, kdy za účasti asi 20 lidí byl po většinu času podrobně probírán sociologický průzkum, který až příliš svižně proběhl minulým zasedáním synodu církve.

Dovoluji si doporučit poděkovat všem obětavcům činným v PO pro laiky (stejně jako i v ostatních odborech), kteří se porad zúčastňují, tráví dlouhé hodiny na cestách, a připravují programy, které členové církve i z ekumeny vítají a přijímají. Pokud se v některém seniorátu (sboru) o práci PO ví málo či vůbec, pak to není vinou členů PO nebo pracovnic kanceláře SR, ti už sotva mnohou dělat více.

Pro pořádek se sluší vyjmenovat ostatní členy PO v abecedním pořadí, aby případná vděčnost církve měla konkrétní adresáty: Cejnar Miroslav, Fon Karel, Jirků Tomáš, Plachý Antonín, Pokorný Joel, Žilková Miriam a za kancelář SR: Randáčková Petra a Šilarová Květuše.

PORADNÍ ODBOR KŘESŤANSKÉ SLUŽBY

Na říjen 2002 byl připraven kurs křesťanské služby ve spolupráci s Diakonií ČCE, který se měl konat v Herlíkovicích. Pro nedostatečný počet zájemců o tento termín byl kurs zrušen. Pociťovali jsme nutnost hledat nová témata a další zájemce o práci v poradním odboru.
Poradní odbor v novém složení připravil kurs na téma Hospicové hnutí v ČR na únor 2003. Přednášky o hospicovém hnutí a doprovázení těžce nemocných měly velký ohlas, vyvolaly živé diskuse a zájem o pokračování v tomto tématu. Účastníci rovněž projevili zájem o další přednášky na téma komunikace a o praktické tréninky.

Poradní odbor se dotázal všech seniorátních výborů na současné formy práce křesťanské služby na seniorátní úrovni.

Vytváří se databáze pracovníků křesťanské služby a do konce roku 2003 proběhne pravděpodobně ještě jeden kurs pro pracovníky KS.

V roce 2002 byl ustaven a v březnu 2003 synodní radou potvrzen obnovený poradní odbor křesťanské služby ve složení: Eva Čápová (Diakonie ČCE), Daniela Doucková (ÚCK), Drahomíra Gajdošová (FS Vsetín - Dolní sbor), Regina Pešková (ÚCK), Pavel Pistor (SR CCE), Jana Plíšková (Diakonie ČCE), Alena Široká (FS Praha 10-Strašnice), Kateřina Vašinová (FS Náchod-Šonov), Miloš Vavrečka (FS Vizovice), Jana Povolná (FS Poděbrady) - náhradník

Na místo předsedy poradního odboru křesťanské služby byl navržen Miloš Vavrečka, farář sboru ve Vizovicích.

PORADNÍ ODBOR ORGANIZAČNĚ - PRÁVNÍ

PO organizačně právní nyní pracuje v tomto složení (bez titulů):
Miroslav Brož, Miloš Gregar, Eva Halamová, Vladimír Kopecký, Karel Matějka (předseda), Hynek Mottl, Hana Nosková, Regina Pešková, Lydie Roskovcová, Simeona Zikmundová

Činnost odboru je možné v uplynulém období rámcově rozdělit do tří oblastí:

PO pracuje koncepčně, pravidelně se schází k pracovním jednáním, při své činnosti hojně využívá i výpočetní techniku (především při přípravě předloh, jejich rozesílání a potřebných úpravách). V případě potřeby spolupracuje rovněž s ostatními PO SR ČCE, případně představiteli některých zařízení církevní služby (Diakonie).

Odbor se schází podle aktuální potřeby, zhruba 6x ročně, a to zejména v období od září do června.

PORADNÍ ODBOR EKONOMICKÝ (EPO)

Poradní odbor byl ustaven v r. 1999 a jeho zájmem je ekonomická oblast v širším slova smyslu - od řádu hospodaření církve, přes metodiku účetnictví, majetek sborů, mzdové systémy až po organizaci ÚCK.

Práce se aktivně zúčastňuje 8 - 9 členů:

Ing. Jan Matějka (předseda) - kontakt: adresa: Skuherského 25, 370 01 České Budějovice, tel. 387 315 158, e-mail: jan.matejka@jce.cz

a dále Milada Havránková, Ing. Josef Bauer, Ing. Jan Horák, Ing. Radek Kačena, Mgr. Joel Ruml, Eva Drozdová (do konce roku 2002). Za ústředí církve spolupracuje RNDr. Joel Pokorný (člen SR) a Ing. Ivan Kolman.

EPO se schází v průměru jednou za tři měsíce a v roce 2001/2002 probíral následující témata:

Náměty pro další, především metodickou činnost, přijímá ÚCK nebo předseda EPO.

PORADNÍ ODBOR STAVEBNÍ

V PO stavebním pracovali po většinu roku 2002 tito členové: ing.Josef Vodička, ing.Pavel Zoubek, ing.Marie Uhlířová, ing. arch.Tomáš Bernášek, akad. arch. Jiří Veselý, zástupce SR RNDr. Joel Pokorný a za odd. stavební ÚCK Marie Benešová.

PO stavební posuzoval projektové dokumentace náročné rekonstrukce Husova domu, včetně studie rekonstrukce dvora Husova domu s definitivním způsobem řešení, vzhledem k náročnosti prováděných prací.

Dalším posouzením, rozhodnutím a doporučením k provádění stavebních prací bylo řešení rekonstrukce chatek v Malém táboře v TJAK v Bělči nad Orlicí, provedení plynofikace kuchyně, rekonstrukce kuchyně dle hygienických požadavků a posouzení připojení TJAK na kanalizaci obce Běleč.

Členové PO stavebního se též účastnili prohlídky objektů v táboře v Chotěboři s následným posouzením navržené rekonstrukce Velké ubytovny.

Objekty, které jsou majetkem farních sborů a jsou nevyužity, byly nabídnuty Povšechnému sboru k využití. Jedná se o budovu bývalé školy v Bělči nad Orlicí, která bude rekonstruována na byty pro faráře - důchodce a prostory kazatelské stanice včetně zázemí a budova fary v Liběchově, jejichž stavebně technický stav byl předmětem projednání na PO stavebním a doporučeny k zařazení do projektu: Domy klidného stáří."

PORADNÍ ODBOR PRO MLÁDEŽ (COM)

Poradní odbor mládeže pracoval v roce 2002 v tomto složení: Martin Balcar, Jan Černý, Martin Fér, Tomáš Fér, Martin Fryščok, Roman Mazur, Jan Plecháček, Alena Popelová, Marek Zikmund a schůzí se též pravidelně účastní člen synodní rady Daniel Ženatý. V průběhu roku 2002 došlo k završení několikaletého úsilí o vybudování místa tajemníka-faráře mládeže, když Synod jmenoval na toto místo Filipa Kellera, který se též schůzí COMu účastní.

COM se podílí na pořádání pravidelných celocírkevních mládežnických akcí: sjezdu mládeže (září/říjen), kursů pro mládež (letní, zimní) a porady zástupců mládeže, při které letos proběhly semináře na téma "Práce s mládeží". Nabídku kursů pro mládež se snažíme neustále rozšiřovat, v letošním roce tak proběhl kurs exercicií, nově připravujeme v létě vodu.

V minulém roce COM vydal dotisk zpěvníku Svítá (náklad 4.000 ks), dále sborník ze sjezdu mládeže 2002 v Mladé Boleslavi a proběhlo též setkání předsedů odborů mládeže s novým tajemníkem pro mládež.

LITURGICKÁ KOMISE

Liturgická komise byla sestavena na základě požadavku synodu, vypracovat některé chybějící bohoslužebné formuláře. Během jednoho roku své existence se sešla 5x, pracovala ve složení (abecedně bez titulů): L.Beneš, P.Keřkovský, J.Roskovec, P.Smetana a B.Vik.

Formulář Pořad ekumenické bohoslužby s připomínkou křtu byl vypracován J.Roskovcem již dříve, komise jej pouze znovu pročetla a doporučila užívat.

Formuláře pro Ekumenické bohoslužby obsahuje Příručka pro ekumenické bohoslužby, ERC Praha 1991 od P.Filipiho. Považujeme je za dostatečné, jen je užívat. Doporučujeme distribuovat do všech sborů.

Komise vypracovala následující formuláře:

Po celou dobu práce nás provázela otázka pojetí ordinované služby: nemělo by být více typů ordinací, než jen ordinace vázaná na službu v konkrétním sboru? Například diakonská ordinace. Neshodli jsme se, zda práce v médiích (rozhlas, televize, noviny) má být ordinovanou službou, nebo ji může vykonávat - s pověřením církve - kdokoli. Další otázkou bylo, kdo, při jaké příležitosti a kde bude určené "nesborové" pracovníky povolávat, ustanovovat, resp. vysílat do služby. Naznačené problémy jsou zachycené v zápisech ze zasedání liturgické komise a vyjadřoval se k nim PO teologický, podrobnosti vynechávám.

Vzhledem k tomu, že SR iniciovala rozhovor o práci na nové Agendě a k další liturgické práci pověřila nový liturgický odbor, má liturgická komise za to, že může být její práce ukončena a případné úkoly z dané oblasti svěřit PO liturgickému.

ZPRÁVA KOMISE PRO VIKARIÁT

Komise pro vikariát pracovala v posledních letech ve složení Daniela Brodská, Vendula Glancová, Pavel Kalus, Pavel Kašpar, Jan Keřkovský, Pavel Pokorný, Martin Prudký, Jaroslav Vítek, Zvonimír Šorm, Jiří Weinfurter a do ledna 2003 také Pavel Skála. Za SR měl vikariát na starost synodní senior Pavel Smetana, za ÚCK Daniela Doucková.

Vikariát proti předchozím ročníkům nedoznal podstatných změn. V letošním roce by mělo absolvovat dvanáct vikářek a vikářů (jde o osmý ročník; v předchozích sedmi doporučila komise pro hodnocení absolventů vikariátu udělení dekretu volitelnosti za faráře šedesáti devíti vikářkám a vikářům, z nichž šedesát pět pak bylo zvoleno v některém sboru).

Od loňského roku nabízí komise pro vikariát možnost účasti na některých seminářích také jáhnům (loni se to týkalo jednoho jáhna, letos dvou), jejichž příprava a praxe jinak do naší kompetence nespadá.

S komisí pro vikariát spolupracovala (zejména na seminářích) řada kazatelek a kazatelů a dalších pracovníků, jimž patří dík.

ZPRÁVA PŘEDSEDY "KOMISE PRO HODNOCENÍ ABSOLVENTŮ VIKARIÁTU"

21. a 22. června 2002 se uskutečnily závěrečné rozhovory s 13 vikáři (4 ženy a 9 mužů), kteří prošli vikariátem v roce 2001/2002. U 12 z nich komise dospěla k výroku, že dotyčný/á ve vikariátu prospěl(a), v jednom případě vikariát nebyl uzavřen z osobních důvodů, dohoda o přerušení vikariátu a jeho pozdějším pokračování byla přenechána komisi pro vikariát. U dvou vikářů komise při prvém rozhovoru hodnocení neuzavřela kvůli nevyhovující písemné práci a uznala vikariát za úspěšný až poté, co předložili písemnou práci nově zpracovanou.

I v tomto ročníku bylo několik vikářů, kteří se s církví setkali blíže až v pozdějším věku, nevyrůstali v ní od narození. Takové složení vikariátních ročníků je již standardním.

Závěrečné rozhovory s vikáři po celé poslední čtyřleté období prokazovaly, že vikariát lze hodnotit jako zavedený institut, který splňuje svůj účel, po věcné stránce se plně osvědčil a po stránce organizační - zásluhou komise pro vikariát - se dále zdokonaluje. Zejména zprávy mentorů se vyznačují daleko větší pravidelností a i věcností, než tomu bylo v prvých ročnících vikariátu.

Ukazuje se, že pro vikáře bývá kamenem úrazu včasné a kvalitní sepsání písemné práce. Výroky jejích posuzovatelů bývají zřetelné a není vzácností, že vikář kvůli písemné práci u prvého rozhovoru neuspěje.

Rozhodnutí případů, kdy je nesnadné posoudit, zda vikářova praxe je pro jeho budoucí práci duchovního dobrým příslibem, či naopak, jsou hlavním a zůstávají i nejobtížnějším úkolem komise. Mentor se zpravidla nevyjádří natolik zřetelně a jednoznačně, aby se komise o toto vyjádření mohla opřít (zřejmě také proto, že vikář dostává všechna písemná hodnocení do rukou, pak není ovšem pro mentora snadné "vměstnat" závažná kritická hodnocení do osobních vztahů, které se mezi ním a vikářem zpravidla vytvoří.) Také zprávy vedoucích seminářů bývají skoupé a pro obtížná rozhodnutí komise neposkytují dostatečný podklad - je nad možnosti (a síly) lektorů a vedoucích seminářů blíže jednotlivé vikáře charakterizovat? Velkou důležitost mají proto porady komise pro vikariát, které se konají vždy krátce před závěrečnými rozhovory, případně i za přítomnosti vedoucích seminářů a i některých mentorů, k nimž bývá přizván předseda komise i zástupce synodní rady. Na nich je průběh vikariátu v celém ročníku zevrubně posouzen.

Rozhovory samé bývají velmi zajímavé a zpravidla také potěšující. Považuji za důležité, aby i v dalších ročnících byla přípravě závěrečných rozhovorů a jejich průběhu věnována patřičná péče, a to i po stránce formální. Pro každého vikáře představují totiž milník za důležitým obdobím jeho života. V rozhovorech vikář vydává počet ze své práce a vystavuje se posouzení, zda je jako osobnost pro povolání duchovního vhodný. Církev mu v rozhovorech dává najevo, že si jeho rozhodnutí váží a že jeho přípravu k povolání pečlivě sledovala.

ZPRÁVA O ČINNOSTI KOMISE PRO STUDIUM VZTAHŮ KŘESŤANŮ K ŽIDŮM

Z rozhodnutí 29. synodu ČCE byla před šesti lety, v lednu 1997, jmenována komise pro studium vztahů křesťanů k Židům. Komise má nyní 4 členy, jsou jimi sestry Lydie Cejpová a Věra Lukášová a bratři Martin Prudký a Petr Sláma, scházejí se dvakrát až čtyřikrát ročně. Vzhledem k dosti všeobecnému pracovnímu zadání si priority své práce stanovili sami. Spatřují je v kultivaci vztahu členů církve k Židům a židovství. S Židy a jejich Biblí (křesťanským "Starým zákonem") je ovšem církev pro zásluhy židovského mesiáše Ježíše od dob svého vzniku spojena žákovskou a sourozeneckou vazbou. Tato skutečnost, která podstatně určuje křesťanské sebepojetí, byla po dlouhá staletí ve stínu protižidovských předsudků. Své ustanovení proto členové komise chápali jako výzvu k promýšlení jednotlivých aspektů života církve z hlediska vztahu k židovství.

V zásadě probíhá práce komise dvěma způsoby.

V prvé řadě pracuje jako expertní skupina, která danou tematiku sleduje, a to jak uvnitř církve, tak i ve společnosti, doma i v zahraničí. V roce 2000 se na ni obrátilo vedení církve o posudek dokumentu Leuenberského společenství "Církev a Izrael - přínos reformačních církví Evropy ke vztahu křesťanů a Židů". (Členka komise Lydie Cejpová pracovala v mezinárodní komisi, která dokument připravila. Je překladatelkou jeho české verze). Stanovisko komise zaujímala také v několika teologicky kontroverzních případech (naposledy k diskusi o textech uveřejněných v Kostnických jiskrách počátkem roku 2003). Stanoviska komise si neosobují neomylnost učitelského úřadu, kterou ostatně reformační církve nepropůjčují žádné ze svých složek. Chtějí však přispět k tomu, aby se rozhovor v církvi vedl poučeně, slušně, z křesťanských východisek a s ohledem na široké spektrum soudobého židovství.

Dalším polem činnosti komise byla vzdělavatelná práce ve sborech ČCE i v ekuméně. Členové komise se od roku 1997 zúčastnili mnoha besed a přednášek, na téma vztahu k židovství publikovali několik článků, odborných studií i překladů základní literatury. V rámci těchto snah připravili také Prohlášení synodu ČCE o vztahu křesťanů k Židům. Šlo o text, jehož počáteční verze byla synodem na jaře 2001 předložena církvi k diskusi. Ve znění, které zohledňuje proběhlou diskusi, jej pak v květnu roku 2002 přijal synod naprostou většinou za své. Jako takové vyjadřuje Prohlášení synodu ČCE o vztahu křesťanů k Židům teologická východiska a důrazy, které jsou pro ČCE napříště ve vztahu k Židům směrodatné.

Pokud jde o další působení komise, považují její členové Prohlášení za jistý mezník. To, že bylo přijato, ukazuje, že od doby ustavení komise došlo v otázkách vztahu k židovství v ČCE ke značným změnám. Bude-li komise nadále existovat, považovali by její členové pro nadcházející období za svůj úkol především to, aby byl vztah k židovství v církvi na obecné rovině i v konkrétních projevech neustále studován a přítomen.

Členové komise by ovšem uvítali případné další pracovní úkoly ze strany synodu a synodní rady a podněty či dotazy ze strany sborů i jednotlivců. Uvítali by rovněž jasnější vymezení svého postavení. Není totiž zcela jasné, zda jsou komisí synodu ČCE, synodní rady nebo celé ČCE. Nejde přitom o samoúčelnou byrokratizaci, ale o to, komu přesně je komise za svou činnost odpovědná.

ZPRÁVA O ČINNOSTI PLATOVÉ KOMISE ZA LÉTA 2000 - 2002

Platová komise se schází průměrně 3x v roce a zabývá se otázkou tvorby platů kazatelů, finančním zajištěním mezd a dotazy ze strany kanceláře i ze strany kazatelů. Společně se zástupcem hospodářské komise vypracovávala podklady k realizaci usnesení jednotlivých synodů v oblasti platů kazatelů. Vypracovala návrh na vnitřní směrnice ČCE pro platy kazatelů na 4. zasedání 30. synodu, zabývala se otázkou hodnocení práce kazatelů v souvislosti s finanční odměnou, pracovala na obecných směrnicích pro tvorbu kazatelských platů pro případ, že by platy kazatelů nebyly vázány na platové třídy a platové stupně stanovené příslušnými nařízeními vlády. Promýšlela též možnost poskytování jídelních kuponů. V mnohém přijímala podněty od výboru kazatelského spolku. Ve své činnosti využívala odborných rad paní A. Keberlové, ekonomky v oblasti mezd.

Činnost komise sloužila vzájemné informovanosti a k vyjasňování mzdové problematiky. Komise proto iniciovala i podání informací všem kazatelům. Jsme přesvědčeni, že je prospěšné, aby její činnost pokračovala, nadále platové otázky sledovala a pracovala na způsobu tvorby platů do budoucna. Závadou její činnosti byl nedostatečný a nesouvislý záznam jejích jednání a nejasnost v personálním obsazení komise. Původně šlo totiž o účelově zřízenou pracovní skupinu. Oficiální komise pracuje od 27.3.2002 v tomto složení: Regina Pešková (předsedkyně), Daniela Doucková Eva Drozdová, Vendula Glancová, Ivan Kolman, Ondřej Ryšavý, jako poradci Alena Kebrlová, Jan Keller. Od r. 2003 je Jan Keller řádným členem (místo Venduly Glancové.)

ZPRÁVY PORADNÍCH ODBORŮ A KOMISÍ

PORADNÍ ODBOR TEOLOGICKÝ