1.zasedání 31.synodu ČCE (22.-25.5.2003)
TISK č.19 B
Poradní odbor organizačně právní SR ČCE
O církevním soudu
(přehledová studie připravená pro 1. zasedání 31. synodu ČCE)
Studie obsahuje:
- Výčet hlavních důvodů, pro které je církevní soud v ČCE vážně zvažován
- Jaký mělo sledování problematiky církevního soudu v období od roku 1997 průběh a výsledky
- Průřez nejčastěji se ozývající argumentací „pro a proti“
- Jaké má mít církevní soud konkrétní pravomoci
- Způsob zařazení církevního soudu ve struktuře CZ
- Návrh harmonogramu projednávání záležitostí souvisejících s církevním soudem na 31. synodu ČCE
Studie byla zpracována na základě usnesení 4. zasedání 30. synodu ČCE č. 8 Obnovení jednání o zřízení církevního soudu přijatého v tomto znění: Synod ukládá synodní radě, aby do 1. zasedání 31. synodu znovu zahájila jednání o zřízení Církevního soudu ČCE. Studie především rekapituluje dosavadní průběh jednání ČCE o církevním soudu. V příloze pak jsou uvedeny nejdůležitější dosud připravené podklady.
Praha, březen 2003
1. Hlavní důvody, pro které je zřízení církevního soud v ČCE vážně zvažováno
V několika posledních letech došlo v naší církvi (včetně jednání na synodu) k řešení složitých situací, často s velmi silnými osobními důrazy a podtexty, které nebylo možné (v souladu se současným církevním právem ČCE) uzavřít jednáním příslušných pastýřských rad a byly pak na základě odvolání projednávány určeným postupem přímo na synodu. Přitom bylo zřejmé, že ani pastýřské rady ani synod nemají vždy potřebné nástroje pro přesné nalezení podstaty sporu, navíc jsou, byť v neveřejném zasedání, prakticky „veřejně“ projednávány otázky obecně důvěrného charakteru. Potřebné možnosti pro nalezení práva by měla mít právě instance církevního soudu.
Církvi (dlouhodobě či trvale) chybí kompetentní a potřebně znalý orgán k závaznému výkladu církevního práva. Takovým orgánem je sice podle CZ v době mezi zasedáními synodu synodní rada, jinak synod, praxe však ukazuje poměrně velké množství případů, kdy pro různost přístupů (a často i nedostatečné znalosti církevního práva) nebylo možné takový výklad prosadit a uplatnit. Opět lze oprávněně předpokládat, že pro výklad církevního práva bude církevní soud plně kvalifikovaný a kompetentní.
2. Jaký mělo sledování problematiky církevního soudu v období od roku 1997 průběh a výsledky
- V souvislosti s přípravou novely Řádu pastýřské služby (ŘPS), která byla schválena na 3. zasedání 29.synodu ČCE v roce 1997, byl ze strany PO organizačního a právního „neoficiálně“ vznesen i dotaz na názor synodu, pokud jde o církevní soud. 3.zasedání tento podnět akceptovalo a svým usnesením č.12 uložilo synodní radě, aby pověřila svůj PO organizační a právní vypracováním základních tezí o ustavení církevního soudu.
- Vypracované „základní teze“ byly předloženy 4.zasedání 29. synodu v roce 1998. Synod se k nim vyjádřil svým usnesením č.9: Synod bere na vědomí základní teze pro ustavení církevního soudu předložené v tisku č.7c (jsou citovány níže, protože později byly přijaty) a doporučuje nezřizovat církevní soud, neboť systém pastýřských rad považuje za dostatečný. Další přípravné práce na sledované problematice byly proto zastaveny.
- K problematice církevního soudu se však znovu vrátil 30. synod ČCE (v roce 1999), který na svém 1. zasedání přijal usnesení č.19 tohoto znění:
Synod ukládá synodní radě, aby pověřila svůj poradní odbor právní vypracováním podrobných právních ustanovení směřujících ke zřízení církevního soudu na základě těchto zásad přeložených 4. zasedání 29. synodu v tisku 7c:
- Církevní soud ČCE bude plnit dvojí funkci. Jednak bude nejvyšším apelačním orgánem, jednak bude poskytovat závazný výklad církevního práva.
- Jako apelační orgán bude církevní soud jednat zcela mimořádně v případech, kdy nestačí pastýřská péče a opatření správních orgánů v první fázi, či pastýřských rad v druhé fázi.
- Principy činnosti církevního soudu:
- Veřejné rozhodování ve dvou senátech a to apelačním a nalézacím.
Apelační senát bude působit jako nejvyšší odvolací orgán proti rozhodnutím Církevní pastýřské rady, rozhodnutím správních orgánů i rozhodnutím synodu. Bude se řídit principy revize (přezkoumávání je širší, než navrhuje strana podávající návrh) a kasace doplněné apelací (odvolání lze opřít o nové důkazy, ale odvolací orgán neprovádí dokazování).
Nalézací senát bude vyslovovat závazné právní věty či celé judikáty na základě návrhu či dotazu příslušného orgánu. (Zde je třeba omezení, aby nalézací řízení nebylo zahlceno dotazy členů ČCE).
- Rozhodování na základě kvalifikovaného návrhu. (Kvalifikace návrhu bude věcí další úvahy v PO).
- Tříčlenné senáty složené z laického člena dvou právních odborníků. Laickým členem bude osoba s teologickým vzděláním.
- Veřejné publikování rozhodnutí odvolacího senátu i právních nálezů v ČCE.
- Závaznost nálezů a vynutitelnost rozhodnutí v celé ČCE.
- Veřejná volba soudců na návrh konventů. Volbu provede buď synodní rada nebo synodní rada společně s předsednictvem synodu a potvrdí ji synod.
- Neslučitelnost funkce soudce s funkcí v seniorátním výboru, synodní radě a předsednictvu synodu.
- Na svém 2. zasedání pak 30. synod ČCE (v roce 2000) přijal usnesení č.4 tohoto znění: Synod ukládá synodní radě, aby zahájila řízení o změně CZ zařazením nové Hlavy V: Církevní soudnictví ve znění obsaženém v tisku 14 na str. 7 a 8 (v této studii je příslušné znění uvedeno v její příloze jako Text č.1, část A)
- Na svém 2. zasedání 30. synod ČCE přijal i usnesení č.5 Zřízení církevních řádů související s navrženými změnami církevního zřízení. Jeho druhá část se týkala církevního soudu a měla toto znění: Synod ukládá synodní radě, aby do 3. zasedání 30. synodu zajistila dopracování a vypracování těchto právních norem:
- Řádu pastýřské služby ve smyslu návrhu z tisku 14 str.8
- Jednacího a volebního řádu ve smyslu návrhu z tisku 14 str.8
- Jednacího řádu církevního soudu podle zásad z tisku 14 s přihlédnutím k podnětům které zazněly v diskusi na synodu
- Na svém 3. zasedání 30. synod ČCE (rok 2001) úpravu církevního zřízení týkající se církevního soudu (i na základě stanovisek konventů, které bylo ve většině negativní) nepřijal a projednávání otázek souvisejících se zřízením církevního soudu bylo zastaveno a žádné další přípravné práce nepokračovaly
- Konečně na svém 4. zasedání přijal 30. synod ČCE (rok 2002) své usnesení č. 8 Obnovení jednání o zřízení církevního soudu v tomto znění: Synod ukládá synodní radě, aby do 1. zasedání 31. synodu znovu zahájila jednání o zřízení Církevního soudu ČCE. Na základě tohoto usnesení pak je (tak jak je ostatně uvedeno i na její titulní straně), zpracována tato přehledová studie.
3. Průřez nejčastěji se ozývající argumentací „pro a proti“
Informace, které jsou v předchozí kapitole uvedeny ukazují, že odpověď na otázku zřízení církevního soudu je na synodech ČCE nejednoznačná. Prakticky každý rok se střídají přístupy (nutno říci, že i jako určitá odezva na právě projednávané záležitosti, které obsahově mohou s působností církevního soudu souviset), přitom jednání často vyvolává i značně emotivní, někdy až podrážděné reakce. Věcný obsah připravovaných návrhů se při projednávání dostává spíše do pozadí, zásadní je odpověď na otázku, zda soud ano nebo soud ne. Orientačně se dá říci, že zřízení církevního soudu má větší podporu u členů synodu z řad starších než u kazatelů.
Argumentace proti soudu může být shrnuta v podstatě do těchto bodů:
- Církevní soud ČCE nepotřebuje, ŘPS postačuje, je pouze potřebné „aktivovat“ práci pastýřských rad a mít odvahu více využívat možnosti, které CZ a ŘPS poskytují
- Principiálně vadí slovo soud, a to i z hlediska teologického (církvi to nepřísluší, „pod soudem“ jsme všichni)
- Je-li jedním z problémů naší církve „ztráta autority“, k jejímu návratu soud nepomůže
- Církevní soud nemá v naší církvi tradici, jednalo by se o zřízení další (zbytečné) instituce v rámci správy církve
- Není dobré takto „kopírovat“ poměrně běžná uspořádání demokratických společností (moc výkonná – synodní rada, moc zákonodárná - synod a moc soudní – církevní soud)
Argumentace ve prospěch soudu jsou zhruba ze 70 až 80 procent opačné:
- Církev je v nové situaci, v její kompetenci je mnohem více záležitostí (včetně personálních, bytových apod.), záležitosti projednávané pastýřskými radami mají silné osobní podtexty, nalezení východisek vyžaduje profesionálnější přístup. Důvody pro zřízení církevního soudu je nutné vidět jako objektivní
- Církevní zřízení a řády dlouhodobě nejsou schopny novou situaci církve ve všech souvislostech plně pokrýt, je potřebné hledat „v duchu CZ a řádů“ odpovídající východiska (znalý a kompetentní výklad církevního práva)
- Na slovo soud bude potřebné si zvyknout, jiné označení pro takto pojímanou instituci by bylo matoucí a nepřesné
- V reformovaných církvích má církevní soud své místo a svou tradici
- Není nadále „únosné či vhodné“, aby se určité osobní záležitosti projednávaly v plénu synodu, byť uzavřeném (neveřejném)
- Jak ukazují dosud připravené návrhy, není nijak složité instituci církevního soudu do stávající struktury církevního zřízení a řádů zavést.
4. Jaké má mít církevní soud konkrétní pravomoci
Jak je již výše uvedeno v „zásadách“, bude církevní soud ČCE plnit dvojí funkci. Jednak bude nejvyšším apelačním orgánem, jednak bude poskytovat závazný výklad církevního práva.
Jako apelační orgán bude církevní soud jednat zcela mimořádně v případech, kdy nestačí pastýřská péče a opatření správních orgánů v první fázi, či pastýřských rad v druhé fázi.
Činnost činnosti církevního soudu se bude řídit těmito principy:
- Veřejné rozhodování ve dvou senátech a to apelačním a nalézacím.
Apelační senát bude působit jako nejvyšší odvolací orgán proti rozhodnutím Církevní pastýřské rady, rozhodnutím správních orgánů i rozhodnutím synodu. Bude se řídit principy revize (přezkoumávání je širší, než navrhuje strana podávající návrh) a kasace doplněné apelací (odvolání lze opřít o nové důkazy, ale odvolací orgán neprovádí dokazování).
Nalézací senát bude vyslovovat závazné právní věty či celé judikáty na základě návrhu či dotazu příslušného orgánu. (Zde je třeba omezení, aby nalézací řízení nebylo zahlceno dotazy členů ČCE).
Nepředpokládá se tedy, že by pravomoc církevního soudu překračovala pravomoci církevní pastýřské rady nyní vymezené Řádem pastýřské služby. Bude mít však právo získávat pro svou činnost potřebné podklady. V návrzích se předpokládá, že církevní soud by mohl zahájit jednání i z vlastního podnětu.
Obecně je pravomoc církevního soudu v návrhu výrazně menší, než v některých jiných protestantských církvích. Ukáže-li se však potřeba tuto pravomoc postupně rozšířit, je celý návrh koncipován tak, aby to neznamenalo zbytečně velké změny CZ a řádů.
5. Způsob zařazení církevního soudu ve struktuře CZ a řádů ČCE
V průběhu dosavadních přípravných prací byly připraveny zejména tyto podklady:
- Návrh na zařazení nové Hlavy V Církevní soudnictví do CZ, její text a návrhy na vyplývající úpravy CZ (viz příloha, Text č.1), včetně odpovídajícího přečíslování.
- Upozornění na vyplývající změny v Řádu pastýřské služby, resp. zpřesnění platnosti JVŘ, pokud bude do CZ zařazena nově navrhovaná Hlava V Církevní soudnictví (viz příloha, Text č.2).
- Návrh obsahu Jednacího řádu církevního soudu (viz příloha, Text č.3).
K tomu je vhodné uvést dále tyto poznámky:
- Návrh na ustavení církevního soudu a jeho zařazení do struktury CZ a řádů vychází z usnesení č.4 2. zasedání 30. synodu ČCE, přitom zásadně nenarušuje nebo nepotlačuje činnost a působnost pastýřských rad, i když se jich v několika místech přímo dotýká.
- Tam, kde se původní záměr (definovaný v „zásadách“ z roku 1999 a 2000) ukázal nepřesný nebo nedostatečně promyšlený, byla zadání synodu zpracována v upravené podobě.
- Ustavení církevního soudu je navrhováno pouze na úrovni povšechného sboru (nejde o „seniorátní soudy“).
- Pravomoc církevního soudu, tak jak je navrhována, je výrazně menší, než v některých jiných protestantských církvích.
- Členy soudu má podle připraveného návrhu volit synod (v usnesení č.19 z 1. zasedání 30. synodu je uvedeno, že volbu provede buď synodní rada nebo synodní rada společně s předsednictvem synodu), volbu připraví předsednictvo synodu.
- Navrhovaná úprava fakticky znamená, že projednáním odvolání proti rozhodnutím pastýřských rad se nebude zabývat synod, ale církevní soud.
- Působnost soudu byla zpřesněna tak, že přezkoumává odvolání proti rozhodnutím synodní rady, církevní pastýřské rady a seniorátních pastýřských rad. Tím budou vytvořeny rovné šance na odvolání pro všechny „zúčastněné“.
- I nadále se ukazuje jako potřebné, aby církevní soud měl vlastní jednací řád (nebude se řídit JVŘ). I to je v souladu s usnesením 2. zasedání 30. synodu ČCE.
6. Návrh harmonogramu projednávání záležitostí souvisejících s církevním soudem na 31. synodu ČCE
Pokud se 1. zasedání 31. synodu ČCE rozhodne jednání o zřízení církevního soudu obnovit resp. znovu zahájit, bude dobré, když součástí takového rozhodnutí bude i určitý harmonogram, jak by tyto práce měly pokračovat. Určitým návodem může být tento postup:
- 1. zasedání: projedná tuto studii a schválí nebo neschválí další postup, případně si vyžádá doplňující nebo upřesňující podklady. Pokud bude „další postup“ schválen (přijat), pak
- 2. zasedání: projedná navrhované změny církevního zřízení a pokud tyto přijme, zahájí se řádné projednávání („kolečko“) změny CZ, současně bude připravován i návrh zásad úprav řádů
- 3. zasedání: pokud schválí změny CZ (půjde o zásadní otázky církve) a zásady řádů, dopracují se řády a připraví se personální obsazení soudu
- 4. zasedání: pokud přijme úpravy řádů a zvolí soud, může tento zahájit svou činnost
Projednáno na schůzi PO organizačně právního dne 28. března 2003
K. Matějka
PŘÍLOHA:
V příloze jsou uvedeny a shrnuty vybrané dříve připravené texty. V této fázi přípravy na „znovu zahájení“ jednání o církevním soudu k jejich úpravě nebo doplnění nedošlo, protože ani tyto podklady dosud nebyly podrobněji věcně projednány. Protože od přípravy těchto textů uplynuly již dva roky, nemusí být některé odkazy (z důvodů změn v CZ a řádech) naprosto přesné.
TEXT Č. 1
A) Zařadí se nová Hlava V. C í r k e v n í s o u d n i c t v í tohoto znění:
§30 Církevní soud
- Církevní soud ČCE (dále jen církevní soud) vydává závazné výklady církevních předpisů a svojí nalézací a rozhodovací činností vede členy ČCE k zachovávání církevního práva a tím přispívá k hodnověrnosti církve.
- Církevní soud svou činností zjišťuje skutečný stav věcí a na jeho základě rozhoduje.
- Působnost církevního soudu a pravidla jednání před ním upravuje Jednací řád církevního soudu.
§31 Uspořádání církevního soudu
- Církevní soud je zřízen jako volený a nezávislý orgán se sídlem v Praze 1, Jungmannova 9
- Církevní soud rozhoduje v tříčlenném senátu. Jeden člen senátu a jeden jeho náhradník jsou voleni z řad kazatelů a dva členové senátu a dva jejich náhradníci jsou voleni z řad laiků, přitom alespoň jeden z členů a jeden z náhradníků musí mít ukončené vysokoškolské právnické vzdělání. Soudci a jejich náhradníci jsou voleni z řad členů ČCE na šestileté volební období.
Za soudce nebo jeho náhradníka nemůže být zvolen člen synodní rady. Stane-li se soudce v průběhu svého funkčního období členem synodní rady, musí rezignovat z funkce soudce. Při volbě soudce není připuštěn dispens od příbuzenství.
- Kandidáty na soudce a jejich náhradníky navrhují členové synodu. O kandidátech, kteří souhlasí s výkonem funkce soudce církevního soudu a jsou mandátovou komisí uvedeni na kandidátce, hlasují poslanci synodu. Kandidát je zvolen, obdrží-li alespoň 2/3 hlasů všech poslanců synodu. Synod zvolí rovněž předsedu senátu.
§32 Jednání církevního soudu
- Církevní soud:
- rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím pastýřkých rad,
- zaujímá stanoviska k zabezpečení jednotného výkladu a uplatňování církevního práva,
- přezkoumává rozhodnutí synodní rady přijatá dle §27, odstavce 5) a 6) církevního zřízení.
- Jednání před církevním soudem ve věcech rozhodnutí pastýřských rad se vede zásadně v ústní formě a je neveřejné.
Jednání ve věcech zaujímání stanovisek a přezkoumávání rozhodnutí synodní rady se vede zásadně v písemné formě a je neveřejné.
Rozhodnutí církevního soudu podle 1b) se uveřejňují ve sbírce církevních soudních rozhodnutí v souladu s Jednacím řádem církevního soudu.
Následné části CZ (hlavy i paragrafy) budou odpovídajícím způsobem přečíslovány.
B) Návrh souvisejících změn CZ
§25 Shromáždění povšechného sboru (synod)
Vložit nový odstavec
- Synod volí na šestileté období tři soudce a tři jejich náhradníky.
Dosavadní odst. 12-14 přečíslovat na 13-15.
§26 Předsednictvo synodu
Do odstavce 1 vložit nové písmeno
- jmenuje mandátovou komisi, která přezkoumává platnost mandátů poslanců synodu a připravuje volby členů církevních orgánů a církevních soudců
Dosavadní písm.e-f přeznačit na f-g.
TEXT Č. 2
Návrh úprav ŘPS a JVŘ, které by vyplynuly z navrhovaných ustanovení o církevním soudu:
Čl.4, odst.3 – poslední věta (a to podle toho, jak konkrétně bude soud zařazen do struktury CZ a zda bude možné se již ve vybraných případech proti rozhodnutí seniorátních rad odvolat k církevnímu soudu)
Čl.9, odst. 3 a 4 budou příslušně upraveny, odst. 5 bude místo „k synodu“ „k soudu“, odst. 6 a 7 se zde zruší a nahradí je ustanovení Jednacího řádu církevního soudu
Čl.10, odst. 3 bude upraven, odst.6 rovněž, odst. 7 též,
Čl.15 bude upraven
Do ŘPS bude doplněn postup pastýřská rady s nálezem soudu, pokud soud bude mít jiný názor, než měla pastýřská rada
Pastýřským radám bude uložena povinnost poskytnout církevnímu soudu na jeho vyžádání veškeré podklady.
Do oddílu A Všeobecná ustanovení JVŘ bude zařazena konstatace, že JVŘ neplatí pro jednání církevního soudu
TEXT Č. 3
Návrh zásad a obsahu Jednacího řádu církevního soudu
(informativní materiál pro synod), projednaný v PO dne 27.4.2000.
Jednací řád církevního soudu
Působnost církevního soudu
Přezkoumávání rozhodnutí
- Odvolací řízení:
- Proti rozhodnutí pastýřských rad vydaným podle čl.7 ŘPS má člen volaný ke kázni a ten, kdo podnět učinil, právo odvolat se k církevnímu soudu. změna ŘPS čl.9
- Odvolání se podává u pastýřské rady, která napadené rozhodnutí vydala. Odvolání je potřeba podat ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Včas podané odvolání má odkladný účinek. změna ŘPS: poučení o odvolání
- Pastýřská rada, která napadené rozhodnutí vydala, může o odvolání rozhodnout sama, jestliže odvolání v plném rozsahu vyhoví a jestliže s novým rozhodnutím souhlasí dotčení členové církve.
- Nerozhodne-li pastýřská rada nejdéle do 30 dnů ode dne, kdy jí odvolání došlo, předloží celou věc s příslušným spisovým materiálem církevnímu soudu.
- Církevní soud přezkoumá napadené rozhodnutí v celém rozsahu. Jsou-li pro to důvody, rozhodnutí zruší nebo změní, jinak odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí. Pokud je rozhodnutí zrušeno a věc je vrácena PR k novému rozhodnutí, je tato vázána názorem církevního soudu.
- Obnova řízení:
- Řízení ve věcech kázně ukončené před pastýřskou radou rozhodnutím, které je v právní moci, se na návrh dotčeného člena volaného ke kázni obnoví, jestliže
- vyšly najevo nové důkazy nebo skutečnosti, které bez zavinění tohoto člena nebyly v řízení uplatněny a mohou mít podstatný vliv na rozhodnutí
- vyšlo najevo, že PR hrubým způsobem porušila práva člena volaného ke kázni
- Návrh na obnovu řízení je nutno podat církevnímu soudu do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dověděl o důvodech obnovy, nejdéle však do tří let od právní moci rozhodnutí.
- Obnovené řízení provede církevní soud tak, že nejprve rozhodne, zda jsou dány důvody k obnově řízení. Zjistí-li takové důvody, koná nové řízení sám.
- Novým rozhodnutím ve věci kázně se původní rozhodnutí ruší.
- Odvolání proti novému rozhodnutí není přípustné.
- Přezkoumání rozhodnutí SR vydanému podle § 27/ 5a 6 CZ
- Na návrh dotčeného kazatele rozhoduje církevní soud o odvolání proti rozhodnutí SR.
- Odvolání je třeba podat ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení napadeného rozhodnutí prostřednictvím synodní rady. Synodní rada k takovému návrhu připojí své stanovisko a spolu se spisovým materiálem zašle rozhodnutí církevnímu soudu k přezkoumání.
- Ve věci rozhodne církevní soud sám, jeho rozhodnutí je konečné a není možno napadnout je dalším opravným prostředkem.
Rozhodovací činnost soudu k zajištění výkladu církevního práva
Přehled zásad:
Synodní rada, předsednictvo synodu nebo skupina alespoň 10 poslanců synodu se může obrátit na církevní soud ve věci výkladu ustanovení církevního práva v jejich vzájemných souvislostech. Návrh musí obsahovat popis konkrétní situace, při jejímž právním posouzení je spatřována nejasnost, nesrozumitelnost nebo možnost nejednoznačného výkladu.
Církevní soud po posouzení věci vydá rozhodnutí, které obsahuje právní větu, jejíž aplikace je závazná pro celou církev. V tomto rozhodnutí je zároveň stanoveno, od kterého data je právní věta účinná.
Církevní soud může jednat i z vlastního podnětu.
Pokud to považuje za vhodné, navrhuje synodní radě vhodnou právní úpravu vztahů v církvi.
Společná ustanovení o jednání soudu
- Církevní soud je svém rozhodování zcela nezávislý, je vázán pouze svou odpovědností před Bohem a právními předpisy.
- Mandát soudce trvá celé funkční období a končí volbou soudce nového, vzdáním se funkce, přijetím funkce člena synodní rady nebo smrtí soudce.
- O všech věcech, o nichž se soudce nebo zapisovatel během jednání soudu nebo v nějaké souvislosti s ním, dověděl, je stanovena povinnost zachovávat mlčenlivost.
- Soud rozhoduje hlasováním, o hlasování se sepíše protokol, který zůstává v zalepené obálce jako součást spisu. Hlasy všech členů senátu mají stejnou váhu.
- Počítání lhůt. Lhůty se počítají v kalendářních dnech. Jejich běh začíná dnem následujícím po dni, v němž došlo k rozhodné události.
Další otázky, které je potřeba vyřešit:
Podjatost soudců ( 3 je málo, nemáme alternativu, když by rozhodoval podjatý soudce )
Vyloučení soudce ( rozhodoval o věci v jiném stupni řízení )
Čestnost funkcí? ( návrh PO: za každý jednací den odměna 1000,-Kč pro jednoho soudce )
Zveřejňování usnesení
Všechny právní věty, které církevní soud vysloví podle ustanovení
§ 32/2/c CZ, jsou zveřejňovány prostřednictvím ÚCK v takové formě, která bude dostupná všech církevním sborům.
Zpoplatňování
Sazebník poplatků za podání církevnímu soudu je přílohou tohoto jednacího řádu.
(návrh na odvolání, návrh na obnovu, návrh na přezkoumání rozhodnutí SR, návrh na rozhodnutí k zajištění výkladu církevního práva )
Soudní kancelář
Je zřízena jako součást ÚCK.
Administrativa soudu, zapisovatelská služba, archivace spisů, pokladna pro výběr soudních poplatků.