Podrobnější popis činnosti jednotlivých středisek Diakonie ČCE je zpracován v jejich výročních zprávách. K dispozici jsou ve střediscích nebo na ústředí Diakonie ČCE.
Milí přátelé,
předkládáme Vám naši Zprávu o činnosti za rok 2002. Pro Diakonii ČCE to byl rok těžkých zkoušek, zápasů – ale i rok podivuhodných důkazů Boží milosti. Za všechny ostatní chci zmínit zejména tři:
Předně: jako těžký mrak nad námi téměř po celý rok visela hrozba zlovolné novely církevního zákona, kterou si vytrucovala sněmovna PČR spolu s Ministerstvem kultury proti Senátu i proti prezidentu Havlovi. Tato novela znamenala mimo jiné, že od počátku roku 2003 by se Diakonie ČCE musela odtrhnout od církve a musela žádat znovu o registraci svých středisek. Dopady těchto vynucených kroků by znamenaly vážné a dalekosáhlé ohrožení celé Diakonie ČCE v oblasti právní, finanční i organizační.
Díky Pánu Bohu se skupina senátorů nevzdala a podala protest proti této novele u Ústavního soudu, který koncem roku skutečně nejproblémovější části zákona zrušil - včetně těch, které byly namířeny proti existenci organizací, které si církve zřizují, tedy i proti Diakonii ČCE.
Dále postihlo Diakonii ČCE plošné zkrácení státního příspěvku na její činnost o 15 procent. Byla to jedna z nejhorších krizí za celou dobu její existence. Jednotlivá střediska, aby přežila, musela omezovat svou činnost a pracně naspořené prostředky na nutné investice rozpustit v nákladech na provoz.
A opět: podivuhodně, díky zvláštní milosti shůry a nesmírné obětavosti všech svých pracovníků a přátel Diakonie ČCE i tuto zkoušku přestála.
A konečně: Diakonie ČCE byla postavena do zkoušky naprosto výjimečné. Jak se
zachovat tváří tvář katastrofálním povodním, které postihly rozsáhlá území naší země?
Nabízela se logická reakce: katastrofická pomoc nepatří do náplně práce Diakonie ČCE,
nechme tuto pomoc jiným, kteří jsou v této oblasti profesionálové.
Diakonie ČCE reagovala jinak, v záplavových oblastech zřídila ve svých střediscích centra
humanitární pomoci a stala se distributorkou úctyhodné pomoci. Jenom namátkou: vyslala přes
tisícovku dobrovolníků, kterým poskytla veškeré logistické zázemí, rozdělila již 28 milionů
Kč a dosud rozděluje dále, nakoupila stovku vysoušečů, které půjčuje postiženým.
Diakonie ČCE prokázala, že umí být vysoce profesionální poskytovatelkou nejen sociální
pomoci, ale i pomoci humanitární.
Jako předseda představenstva Diakonie ČCE děkuji všem, kteří se o překonání těchto, i všech
ostatních zkoušek a ohrožení v roce 2002 zasloužili. Díky za obětavou práci ve všech
střediscích i v ústředí, díky i za nové projekty, zejména hospic, které přes všechny zápasy
Diakonie ČCE zdárně pokračují.
Díky Pánu Bohu, který inspiruje tolik báječných lidí v obdivuhodném díle Diakonie
Českobratrské církve evangelické.
Posláním Diakonie Českobratrské církve evangelické (ČCE) je poskytovat sociální a pastorační péči osamělým, ohroženým, nemocným a jinak potřebným lidem.
Motivaci ke službě čerpá z víry, že Bůh má zájem o každého člověka, o všechny materiální a duchovní podmínky, vytvářející prostor pro jeho důstojný život. Tento svůj zájem prokázal Bůh ve svém Synu Ježíši Kristu a jeho vztahu ke slabým, nemocným, opuštěným a zavrženým lidem. Podle Kristova příkladu a z jeho pověření koná Diakonie ČCE svou službu. Jejím cílem je pomáhat všem potřebným z církve i mimo ni, lidem věřícím i nevěřícím.
Diakonie ČCE je samostatnou křesťanskou, nestátní neziskovou, veřejně prospěšnou organizací, která poskytuje široké spektrum sociálních služeb. V této oblasti usiluje o spolupráci s ostatními obdobně zaměřenými organizacemi. Její služby mají komplexní a kontinuální charakter.
Své pracovníky vede k soustavnému celoživotnímu vzdělávání, k získávání zkušeností a k trvalé práci na sobě. Pro tento účel připravuje širokou nabídku tréninkových programů a rozvíjí kontakty se zahraničními partnery.
Kvalita poskytovaných služeb vychází z principu péče orientované na individuálního klienta, na uspokojení všech jeho potřeb zdravotních, sociálních, duševních i duchovních. Je založena na úctě k jedinečnosti a lidské důstojnosti každého člověka.
Strukturu Diakonie ČCE tvoří střediska a ústředí. Střediska v čele s ředitelem a představenstvem střediska jsou samostatné organizační jednotky s vlastní právní subjektivitou. Ústředí poskytuje odbornou metodickou, koordinační a servisní pomoc jednotlivým střediskům; reprezentuje a hájí zájmy organizace při spolupráci s orgány státní správy a samosprávy, s partnerskými organizacemi a se zahraničím.
Ředitel Diakonie ČCE: | Pavel Vychopeň |
Předseda představenstva Diakonie ČCE: | Zdeněk Bárta |
Členové představenstva Diakonie ČCE: | Zdeněk Bárta, Bohumil Baštecký, Miroslav Erdinger, Jana Kuželová, Milan Lipner, Josef Lounek, Pavel Pistor, Ruth Šormová, Jiří P.Štorek, Pavel Vychopeň |
Rozdělení středisek podle typu péče:
Středisko | Adresa | Telefon | Ředitel a předseda představenstva | |
Diakonie ČCE – středisko v Brně |
Hrnčířská 27 602 00 Brno |
549 242 279 541 248 401 Domovinka |
Eliška Soběslavská Ing. Josef Prudký |
brno@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – středisko MARTA |
Komenského nám. 140 286 01 Čáslav |
327 316 594–5 |
Mgr. David Šourek Mgr. Tomáš Procházka |
marta@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – středisko ve Dvoře Králové |
Benešovo nábřeží 1067 544 01 Dvůr Králové n. L. |
499 621 094 |
Mgr. Zdeněk Hojný Mgr. Vojen Syrovátka |
dvur.kralove@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – středisko Milíčův dům |
Havlíčkova 14 551 01 Jaroměř |
491 815 169 |
do 28. 2. Mgr. Eva Tomášková do 30. 9. Bc. Petra Lapáčková prozatímní: Bc. Marek Haltuf Mgr. Jarmila Borecká |
milicuv.dum@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – středisko v Javorníku–Travné |
Travná 85 790 70 Javorník |
584 440 317 |
Jaroslav Brančík Ing. Jiří Tomášek |
javornik@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – středisko BETLÉM |
Císařova 27 691 72 Klobouky u Brna |
519 419 848 519 423 195 Narnie |
Petr Hejl, DiS. Mgr. Jiří Gruber |
betlem@diakoniecce.cz narnie@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – středisko v Krabčicích |
Rovné 58 411 87 Krabčice |
416 845 094 |
Mgr. Miroslav Erdinger Ing. Jaroslav Sálus |
krabcice@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – středisko v Libici nad Cidlinou |
Husova 2 289 07 Libice nad Cidlinou |
325 637 304 |
Pavel Pistor Miloš Konyvka |
libice@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – Středisko křesťanské pomoci v Litoměřicích |
Rooseveltova 7 412 01 Litoměřice |
416 733 585 |
Irena Opočenská Mgr. Zdeněk Bárta |
litomerice@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – středisko Radost v Merklíně | 334 52 Merklín u Přeštic 194 |
377 912 205 604 207 158 M. Mikulová |
Marta Mikulová Pavel Šalom |
radost@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – Středisko ekonomicko- sociálních aktivit Most |
U města Chersonu 1675 434 01 Most |
476 206 016 |
Mgr. Tomáš Tožička do 30.9. Karolína Lippaiová Ing. Petr Pištora |
most@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – středisko v Myslibořicích | 675 60 Myslibořice 1 |
568 864 321 603 818 580 – mob. ústř. |
Bc. Petr Haška do 25.6. Mgr. Jan Trusina Mgr. Aleš Mostecký |
mysliborice@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – středisko BETANIE – evangelický domov v Náchodě |
Špreňarova 1053 547 02 Náchod |
491 423 154 |
Ing. Zdeněk Ryšavý Jaromír Strádal |
betanie@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – středisko v Ostravě |
Žofinská 12 702 00 Ostrava 1 |
596 123 091 595 781 611 Domovinka 595 782 267 Foibé |
Ing. Josef Rzyman Ing. Petr Moravec |
ostrava@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – středisko Blanka |
Jiráskovo nábř. 2443 397 01 Písek |
382 219 057 |
PaedDr. Věra Soukupová Radka Křivánková |
pisek@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – středisko Zvonek v Praze 4 |
V Zápolí 1250/21 141 00 Praha 4-Michle |
241 482 137 ředitelna 241 483 855 |
Mgr. Lydie Kratinová PhDr. Dana Krejčířová |
michle@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – středisko Ratolest v Praze 10-Strašnicích |
Saratovská 159 100 00 Praha 10-Strašnice |
274 821 297 ředitelna 274 812 185 |
do 31. 8. Mgr. Pavel Novák prozatímní: Mgr. Zuzana Švarcová Kateřina Potočková |
ratolest@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – středisko v Praze 5 – Stodůlkách |
Vlachova 1502 155 00 Praha 5-Stodůlky |
235 517 303 |
Mgr. Zuzana Švarcová Mgr. Petr Hudec |
stodulky@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – Středisko křesťanské pomoci v Praze |
Belgická 22 120 00 Praha 2 |
222 520 589, 606 429 970 222 521 912 SOS 222 514 040 Linka |
ThLic. Libuše Roytová RNDr. Jaroslav König |
skp@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – Středisko pro zrakově postižené |
Klimentská 18 110 15 Praha 1 |
222 316 306 |
Mgr. Jana Červeňáková Ivo Plhák |
szp@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – Středisko náhradní rodinné péče |
Českobratrská 87 535 01 Přelouč |
466 959 483 |
Tomáš Taich do 30.11. Ing. Vlastimil Hývl Bohuslav Šprinc |
prelouc@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – středisko v Příboře |
Jičínská 238 742 58 Příbor |
556 725 359 |
Lenka Vaňková Ing. Karel Neumann |
pribor@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – Středisko Přemysla Pittra v Rokycanech |
Jiráskova 481/II 337 01 Rokycany |
371 720 486 608 623 673 P.Neumann |
Bc. Petr Neumann Ondřej Pellar |
rokycany@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – středisko v Rýmařově |
Hornoměstská 7 795 01 Rýmařov |
554 211 294 |
Marcela Staňková Mgr. Vladimír Stanzel |
rymarov@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – středisko Rolnička |
Mrázkova 700/III 392 01 Soběslav |
381 522 054 |
prozatímní: Mgr. Karel Novák Kateřina Růžičková |
rolnicka@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – středisko v Sobotíně | 788 16 Sobotín-Petrov 203 |
583 237 176 583 237 293 Vážka |
Ing. Hana Řezáčová Vanda Nedbalová |
sobotin@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – středisko CESTA |
Na Stavidle 1266 686 01 Uherské Hradiště |
572 557 273 |
Tomáš Fila Ing. arch. Luděk Kouřil |
cesta@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – středisko ve Valašském Meziříčí |
Vrbenská 803 757 01 Valašské Meziříčí |
571 612 466 571 619 431 ředitelna 571 615 710 Hospic |
Ing. Pavel Malík Mgr. Jaroslav Machálek |
valmez@diakoniecce.cz |
Diakonie ČCE – středisko Světlo ve Vrchlabí |
Palackého 926 543 01 Vrchlabí 1 |
499 423 566 |
Mgr. Jaroslava Tauchmanová do 16.12. Petr Hofman Jaromír Strádal |
svetlo@diakoniecce.cz |
Ústředí Praha |
Belgická 22 120 00 Praha 2 |
222 512 245 222 522 553 |
Mgr. Pavel Vychopeň Mgr. Zdeněk Bárta |
ustredi@diakoniecce.cz |
Střediska se snaží poskytovat více typů služeb, aby tak umožnila výběr a návaznost, vytvořila jakousi kontinuální mozaiku služeb, která by nejlépe vyhovovala individuálním potřebám klienta.
Služby pro seniory představují jednak tři velká střediska Diakonie ČCE v Krabčicích, Myslibořicích a Sobotíně, z nichž každé poskytuje rezidenční služby 140 - 150 uživatelům, dále střediska menší velikostí, ovšem nikoli významem a přínosem. Kromě oblasti péče o seniory do této skupiny patří středisko Betlém v Kloboukách u Brna, které se věnuje trvalé péči o lidi s těžkým zdravotním postižením, a středisko Betanie v Náchodě – domov určený pro občany trpící progresivní formou RS (roztroušené sklerózy).
Propojující osou je společná práce na standardech i otevřená diskuse při práci v odborné skupině, která se schází každé čtvrtletí.
PÉČE O KLIENTA V DOMÁCÍM PROSTŘEDÍ: TERÉNNÍ PEČOVATELSKÁ A OŠETŘOVATELSKÁ SLUŽBA
Tento typ péče podporuje a rozvíjí současný trend: udržet a podpořit uživatele služeb co nejdéle v jeho přirozeném prostředí, tedy doma. Dle poptávky a počtu poskytnutých služeb lze sledovat stále rostoucí zájem o službu, která zajišťuje od nákupu a úklidu, přes podporu při udržování osobní hygieny, také rehabilitace, logopedii či cvičení. Některá střediska nabízejí svým klientům možnost rehabilitačních pobytů, např. středisko ve Valašském Meziříčí vyjíždí s klienty na týdenní pobyty do Bystřice pod Hostýnem, jinde rozšiřují nabídku o kavárničku pro seniory, která je zatím otevřena jednou týdně a nabízí seniorům možnost vycházky z domova a setkání s vrstevníky.
Jakýmsi pomyslným přechodem mezi terénní pečovatelskou či ošetřovatelskou službou a dlouhodobým umístěním v domově je služba denního centra, která podporuje a pečuje o seniora během dne, tj. obvykle v době, kdy je pečující rodina v zaměstnání, anebo nabízí program aktivního stárnutí pro seniora, který žije osamoceně v domácnosti. Nabídka obsahuje ergoterapeutické programy, masáže či nabídku aktivit jako ruční práce, práce s keramickou hlínou, muzikoterapii, společnou četbu atd.
V některých střediscích v případě denních center využívají pomoci dobrovolníků, kteří se významně podílejí na činnosti a programové nabídce.
Na vesnici je někdy obtížné vzbudit o tuto službu zájem, neboť podporu, kterou nabízí denní centrum, leckde nahrazuje aktivní sousedská výpomoc.
REZIDENČNÍ SLUŽBY: ZAŘÍZENÍ PRO DLOUHODOBÉ A PŘECHODNÉ POBYTY
Uvedená zařízení vytvářejí dlouhodobě domov 564 osobám. Většina středisek nabízí též možnost tzv. přechodných pobytů a respitní péči, která pečujícím rodinám pomáhá zvládnout náročnou situaci a nabízí jim prostor pro odpočinek.
Ve všech střediscích probíhají během dne programy dávající klientům možnost trávit den aktivně na základě vlastních možností a dispozic. Ve střediscích je poskytována pastorační péče, v některých zařízeních plnočasovými pracovníky, ve většině kazateli smluvních sborů či duchovními jiných denominací. V roce 2002 za podpory MZ ČR proběhl projekt zaměřený na uplatnění knih života a reminiscenčních skupin, zejména při adaptaci seniorů v domovech. Obyvatelé středisek se mohou během roku účastnit tradičních akcí i aktuálních aktivit (pobyty v přírodě, výlety, setkání, přednášky, kulturní i společenské akce).
PÉČE O OSOBY S DEMENCÍ: VÁŽKY A POBOČKY ČESKÉ ALZHEIMEROVSKÉ SPOLEČNOSTI
Většina středisek Diakonie ČCE věnující se seniorům postupně reaguje na velikou a nevyslyšenou potřebu péče o osoby s demencí. Tento systémově zatím neuchopený typ péče závisí na dobrovolnosti a zájmu zřizovatelů, neboť diagnóza demence je kontraindikací pro přijetí do běžného domova důchodců.
Počet lidí s demencí stále stoupá, počet rodin, které potřebují podporu také, proto v rámci Diakonie ČCE vzniklo šest poboček České alzheimerovské společnosti (ČALSu) - v Brně, Dvoře Králové, Krabčicích, Libici, Písku a Sobotíně. Myslibořické středisko získá certifikát na jaře 2003. Ve všech uvedených zařízeních s výjimkou Brna vznikla lůžková oddělení tzv. specializované péče o osoby s demencí, které se nazývají Vážky (znak ČALSu). Kromě toho pobočky ČALSu poskytují respitní terénní služby, telefonické a osobní poradenství rodinám, organizují svépomocné skupiny, tzv. čaje.
Ve výstavbě je Bethesda – nová budova pro osoby s demencí ve Dvoře Králové, která bude zprovozněna během roku 2003. V Písku byla v červenci roku 2002 otevřena Vážka v přístavbě domu s pečovatelskou službou. I středisko v Rýmařově plánuje vybudování oddělení Vážky v nově získaných prostorách.
Zaměstnanci všech těchto specializovaných oddělení mají pátým rokem možnost získávat a prohlubovat své profesní znalosti a dovednosti v rámci rekvalifikačního programu Diakonie ČCE „Péče o starého člověka postiženého demencí“ - programu v České republice ojedinělému.
ČALS každý rok oceňuje Zlatou vážkou osoby, které výrazně přispěly k rozvoji péče o člověka s demencí. V roce 2002 ji získala Pavla Krejčiříková, vedoucí úseku péče o lidi s demencí střediska Diakonie ČCE v Krabčicích. Pavla Krejčiříková stála u zrodu ČALSu, vypracovala vzorovou dokumentaci péče o lidi s demencí a v Krabčicích buduje další oddělení Vážek.
Střediska v Brně a Krabčicích pracují od července 2002 na projektu podpořeném NROS „Komunikace jako nástroj zlepšení kvality péče o osoby s demencí s využitím videotréninku interakcí“. Realizátorem a partnerem Diakonie ČCE je Sdružení pro videotréning interakcí v ČR - SPIN Praha. Střediska Diakonie ČCE se tak spolupodílejí na vzniku dalšího vzdělávání osob, které pečují o lidi s demencí.
Péči lidem s mentálním a kombinovaným postižením poskytuje třetina středisek Diakonie ČCE. Za dobu své existence (několik středisek oslavilo deset let své působnosti) si získala mezi poskytovateli podobných služeb i mezi uživateli významnou pozici a dobré jméno. O odborné připravenosti a zkušenostech svědčí mimo jiné i to, že někteří z pracovníků středisek byli v minulých letech vyzváni, aby se podíleli na přípravě standardů kvality služeb MPSV.
Rok 2002 byl z finančního hlediska pro většinu středisek nejnáročnějším rokem za celou dobu jejich činnosti. I přesto se však podařilo udržet provoz ve stejné kvalitě i rozsahu a na mnoha místech v republice se podařilo činnost středisek dále rozvíjet.
Na vývoji je patrné, že zařízení zpravidla začínala se službami pro děti. Ty však nyní dospívají a střediska se musejí vyrovnávat s novými nároky klientů i jejich rodin. Na tuto potřebu reaguje projekt „Ne/závislý život klienta“, který je otevřen všem střediskům poskytujícím služby lidem s mentálním a kombinovaným postižením. Ve spolupráci se střediskem v Soběslavi se podařilo získat podporu z projektu NROS Phare Access 2002, který umožňuje čerpat a sdílet zkušenosti s péčí o klienty s mentálním postižením v Nizozemí. Součástí projektu jsou odborné semináře na aktuální témata vedené nizozemskými lektory.
Významnou skutečností v roce 2002 bylo zahájení systematické práce na zavádění standardů kvality do konkrétní každodenní činnosti středisek.
SPECIÁLNÍ ŠKOLY A CENTRA DENNÍCH SLUŽEB
O děti, mladé lidi i dospělé s mentálním a kombinovaným postižením se v Diakonii ČCE stará
deset středisek. Péče je poskytována jak v centrech denních služeb nebo týdenních domovech,
tak ve speciálních školách (mateřských, pomocných i zvláštních), zřízených při každém
středisku. Vzdělávání dětí a mládeže do 26 let probíhá na základě individuálních
plánů odpovídajících osnovám MŠMT ČR.
Klienti denních center využívají různých typů sportovní rehabilitace a terapie,
např. plavání, hipoterapie, práce s keramickou hlínou, arteterapie, muzikoterapie.
Důležitou složku nabídky tvoří rekondiční pobyty v přírodě a stále více vyhledávaná
respitní péče.
Za kvalitně odváděnou práci ve speciálních školách zřízených Diakonií ČCE poděkovala Česká školní inspekce na základě výsledků tematické inspekce zaměřené na zjišťování a hodnocení úrovně vzdělávání. Ústřední školní inspektorka Ing. Marie Kalábová vyslovila uznání nezastupitelného postavení těchto církevních speciálních škol ve spektru speciálních škol na území celé České republiky.
CHRÁNĚNÉ DÍLNY A ERGOTERAPEUTICKÁ PRACOVIŠTĚ
Pracovní uplatnění a zároveň smysluplné využití volného času nacházejí
klienti v dílnách pod vedením a s podporou svých asistentů. Jednou z nejdůležitějších
složek pracovních a výtvarných činností je nácvik sociálních dovedností, které přispívají
k úspěšné intergraci lidí s postižením do běžného života.
Výrobky z chráněných dílen (keramika, ruční práce a drobné upomínkové předměty) vystavují a
prodávají střediska při různých příležitostech, jako jsou výstavy, aukce, jarmarky, výroční
koncerty, plesy atd.
CHRÁNĚNÉ A PODPOROVANÉ BYDLENÍ
Chráněné (event. podporované) bydlení se v mnoha zařízeních postupně stává nedílnou součástí kontinuální péče o osoby s různým typem postižení nebo duševního onemocnění. Cílem služby je umožnit klientům v maximální možné míře vést běžný způsob života - respektovat individualitu a osobní potřeby jednotlivce a rozvíjet jeho osobnost.
RANÁ PÉČE
Raná péče představuje důležitou součást komplexní podpory dětí s handicapem a zejména
jejich rodin. Raná péče je systémem služeb poskytovaných především rodinám s dětmi
s mentálním a kombinovaným postižením nebo s dětmi jinak ohroženými ve svém zdravém vývoji
v období od narození do sedmi let.
Pomocí podpůrných rehabilitačních, terapeutických, sociálních a vzdělávacích služeb
zaměřených na celou rodinu se pracovníci rané péče snaží pravidelnými návštěvami v rodinách
a odbornými konzultacemi pomáhat vyrovnat se s postižením dítěte a docílit jeho nejlepšího
možného vývoje. Rodiče klientů dostávají praktické návody, jak pracovat s dětmi, rady při
výběru rehabilitačních pomůcek, kontakty na další služby, pomoc při orientaci v sociálně
právní problematice. Dětem nabízejí střediska stimulační programy, terapie hrou s využitím
programu Portage a metod alternativní komunikace.
Nejvýznamnějším poskytovatelem rané péče v Diakonii ČCE je středisko v Praze–Stodůlkách. Jeho zkušené pracovnice pomáhají i ostatním střediskům se zaváděním služby rané péče. Díky jejich podpoře se úspěšně vyvíjí poskytování této služby ve střediscích v Praze–Strašnicích a ve Vrchlabí.
Cílem práce středisek poskytujících sociálně intervenční služby je co nejrychlejší pomoc a následná integrace klientů do běžného života. Pro tyto služby je charakteristická pružnost, operativnost, schopnost rychle se přizpůsobit momentálním naléhavým potřebám klientů, které vycházejí z jejich sociální situace či psychického stavu.
AZYLOVÉ DOMY A DŮM NA PŮL CESTY
Azylové domy provozované Diakonií ČCE (Praha, Litoměřice, Most) jsou určeny převážně matkám s dětmi a ženám v tísni. Klientky využívají různé formy terapie, pomoc a doprovázení při vyřizování úředních i rodinných záležitostí, právní a ekonomické poradenství. Součástí pobytu v azylovém domě je rovněž nácvik sociálních, pracovních a jiných dovedností – to vše s cílem co nejrychleji vyřešit těžkou životní situaci a začlenit se do běžného života. V roce 2002 došlo k zpomalení integrace klientek v místech postižených povodní. Veškeré možnosti ubytování v oblastech zasažených povodněmi byly dány k dispozici na odstranění povodňových následků.
Ostravské středisko v rámci Stanice pečovatelské služby pro děti z rodin v krizových situacích poskytuje komplexní přechodný domov dětem v době, kdy se o ně jejich vlastní rodiče nemohou z vážných důvodů postarat, nebo v případech nutnosti okamžité pomoci potřebným dětem, a to na základě žádosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí na území města. Zařízení s celoročním provozem se stává ohroženým dětem vlídným a bezpečným – byť přechodným domovem.
V Javorníku a nedaleké Travné i v letošním roce působí středisko provozující chráněné bydlení a dům na půl cesty, a to zejména pro mladé lidi s horšími předpoklady integrace do běžné společnosti.
CENTRA KRIZOVÉ INTERVENCE, KONTAKTNÍ PRÁCE, NÍZKOPRAHOVÁ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ
Nízkoprahová krizová centra v Praze a Litoměřicích jsou zaměřena na krizovou intervenci a terapeutickou pomoc. Ve své činnosti pokračuje telefonická Linka důvěry, Gay linka a Internetová linka důvěry, kterou provozuje pražské SOS centrum. O vysokých kvalitách služeb, které obě střediska nabízejí, svědčí nejen stálý nárůst kontaktů a intervencí, ale také skutečnost, že např. SOS centrum je vyhledávaným místem pro studijní stáže a dobrovolnické aktivity. Litoměřickému středisku se v roce 2002 – i přes velkou náročnost při pomoci na odstraňování následků povodní – podařilo zřídit krizové azylové lůžko, a to zejména díky novým prostorám, které středisko získalo.
Centrum pomoci v Mostě spolupracuje s uprchlickým táborem Červený Újezd, pokračuje provoz Kooperačního fora.
Sociální prevenci a integraci dětí a mládeže ze sociálně slabých rodin do společnosti se věnují nízkoprahová centra v Rokycanech a Jaroměři. Poskytovat nízkoprahové služby, tj. přijímat klienty „z ulice“ bez stanovení vstupních podmínek, je práce mnohdy těžká a složitá. Na druhé straně snad právě „nízkoprahovost“ nejlépe vystihuje filosofii diakonické práce – pomoc těm nejpotřebnějším, „chudým“ ve smyslu omezených možností, ať už v jakémkoliv směru. Střediska se soustředí na organizování volnočasových aktivit dětí a školní mládeže, na vytváření zázemí v klubové činnosti, v případě potřeby i na individuální práci s klienty a jejich rodinami.
Zvláštním druhem sociálně intervenční služby je provoz tzv. šatníků. Činnost těchto pracovišť zdaleka nespočívá pouze ve výdeji šatstva lidem v nouzi. Šatníky zároveň slouží jako kontaktní centra, kde se klientům dostane psychosociální pomoci, možnosti hygieny a občerstvení.
Společnou snahou všech center Diakonie ČCE poskytujících sociálně intervenční služby je vytvářet kvalitnější podmínky pro hodnotný život lidí ocitajících se na okraji společnosti, a tím sekundárně předcházet sociálně patologickým jevům.
STŘEDISKO PRO ZRAKOVĚ POSTIŽENÉ V PRAZE
Hlavní náplní střediska je pastorační a sociální péče o osoby se zrakovým postižením. Zařízení vytváří doplňující zdroj informací, zejména v oblasti křesťanské kultury a duchovní literatury. Služby ve formě zvukové a elektronické knihovny (pro představu: fond zvukové knihovny obsahuje cca 380 teologických titulů, křesťanské beletrie i poezie, přednášek a hudebních nahrávek), počítačového centra a pravidelných i jednorázových setkávání napomáhají integraci osob se zrakovým postižením do společnosti a prohlubují soběstačnost klientů.
CENTRUM HOSPICOVÉ A RESPITNÍ PÉČE VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ - CITADELA
Na základě rozvoje hospicové myšlenky v naší zemi s ústředním motivem úcty k životu i umírání a k člověku jako jedinečné a neopakovatelné bytosti vznikl projekt Citadela ve Valašském Meziříčí.
Citadela má celostátní působnost, přednostně však bude sloužit pro klienty Zlínského a Moravskoslezského kraje, kde zařízení tohoto charakteru chybí a je vysoce žádoucí. Celková kapacita lůžek v Citadele je 48 míst, z toho 28 lůžek pro nemocné a 20 přistýlek pro doprovod.
Modelové centrum hospicové a respitní péče je prvním hospicem Českobratrské církve evangelické a zároveň největším projektem, který Diakonie ČCE realizuje.
Zařízení bude sloužit i jako školicí centrum pro hospicovou a paliativní péči pro pracovníky domácí péče ostatních středisek Diakonie ČCE i jiných státních a nestátních organizací.
Stavba byla zahájena na podzim 2001. První dva roky výstavby proběhly dle harmonogramu stavebních prací. V harmonogramu pro rok 2003 se počítá s dokončením stavby, kolaudací a otevřením prvním klientům.
Celkové náklady na stavbu Centra hospicové a respitní péče ve Valašském Meziříčí
Období 2000-2003 |
MZ ČR |
Diakonie ČCE |
Celkem |
Celkem |
39 200 000,- Kč |
32 659 000,- Kč |
71 859 000,- Kč |
% |
54,55 % |
45,45 % |
100 % |
POMOC UPRCHLÍKŮM
V listopadu roku 2002 je obnovena funkce koordinátora pomoci uprchlíkům. Uprchlická problematika je nesporně tématem stále více aktuálním a svým sociálním rozměrem jistě má patřit a patří k ostatním okruhům práce pomoci bližnímu, kterými se Diakonie ČCE zabývá.
Úkolem externího pracovníka je mapovat a koordinovat činnost ve prospěch uprchlíků v rozsahu ČCE, tedy prostřednictvím sborů naší církve a středisek Diakonie. Zprostředkovává jim kontakty s jinými organizacemi pracujícími v této oblasti, zajišťuje legislativní poradenství, asistuje při konkrétní pomoci rodinám či jednotlivcům, ve spolupráci se Správou uprchlických zařízení ministerstva vnitra vyhledává dobrovolníky na práci v uprchlických táborech podle aktuální potřeby. Členstvím v poradním odboru křesťanské služby se snaží o využití i této služby v pomoci uprchlíkům a o vzájemnou informovanost a propojení těchto dvou církevních struktur.
STATISTIKA
NABÍDKA V ROCE 2002
V rámci nabídky vzdělávání byl rok 2002 průlomový, neboť nově otevřel nabídku pro oblast sociálně intervenčních služeb výcvikem (Integrovaný výcvik v základech krizové intervence), který se po pilotním běhu podařilo akreditovat u MŠMT jako rekvalifikační program – „Pracovník sociálně intervenční služby“ (200 hodin).
V oblasti rekvalifikačních vzdělávacích programů zaměřených na oblast péče o seniory byl v roce 2002 otevřen kurz „Péče o starého člověka postiženého demencí“, který má již 100 absolventů. Na podzim začala první část rekvalifikačního programu „Psychosociální rehabilitace a aktivizace starých lidí“.
V oblasti péče o lidi s mentálním postižením byl v prvním pololetí uskutečněn rekvalifikační kurz pro výchovné asistenty v zařízeních pro osoby s mentálním postižením, který na základě monitoringu kvality připravujeme v nové časově delší podobě tak, aby umožnil účastníkům reflektovat člověka s mentálním postižením z hlediska průběhu jeho celého života; tzn. neklást důraz jen na dětství a dospívání, ale též na dospělost a stáří a vztahy s tím spojené.
Z kratších kurzů, které byly v roce 2002 uskutečněny, stojí za vyzdvihnutí nový program „Týden práce na sobě“ (realizovány dva běhy), který je určen všem pracovníkům pomáhajících profesí, pečujícím rodinným příslušníkům, dobrovolníkům, kteří hledají vlastní hranice. Během šesti dnů mají účastníci možnost výcviku v asertivitě, komunikaci, naučí se relaxačním technikám, seznámí se se syndromem vyhoření a jeho prevencí.
V oblasti managementu a supervize je otevřena série kurzů zaměřených na supervizi („Manažerská supervize“, „Supervize jako sebereflexe“, „Nebojte se supervize“). Z dlouhodobých kurzů byl ukončen „Výcvik v rozvojové supervizi“.
Na základě potřeb účastníků kurzů vznikl „Konflikt management“, „Fundraising“, plánován je dlouhodobý výcvik v supervizi.
Ve všech zmíněných oblastech proběhly dvoudenní kurzy, některé již tradiční (např. „Hrajeme a zpíváme si s dětmi s postižením“, „Alternativní komunikace s lidmi s mentálním postižením“, „Využití hudby a tance při práci se seniory“ atd.), jiné reflektují aktuální témata (např. „Chráněné bydlení“, Setkání účastníků projektu EU LIEN a další).
INTERNÍ KURZY
V nabídce nechyběly interní programy určené pracovníkům Diakonie ČCE.
Tématu dobrovolnictví byl věnován „Workshop pro členy představenstev středisek Diakonie ČCE“.
„Úvod do diakonické práce“ proběhl dvakrát, odrážel předchozí zkušenosti v upravené a přizpůsobené podobě.
V rámci inovované koncepce byla vypsána soutěž o vstupní dárek pro nové zaměstnance Diakonie ČCE. Porota složená mimo jiné z malířů otce a syna Radových vybrala a ohodnotila keramickou sošku Štěpána, vyrobenou v dílně střediska Ratolest v Praze 10-Strašnicích.
NÁRODNÍ A MEZINÁRODNÍ PROJEKTY
Na podzim roku 2002 končí projekt NL-CZ MATRA „Péče o seniory III“ - vzdělávací
program „Kvalita života v domovech důchodců“.
Naopak v červenci úsek vzdělávání a jednotlivá střediska Diakonie ČCE zahajují na pozvání
Sdružení pro videotrénink interakcí v ČR SPIN projekt NROS Phare Access 2000
„Komunikace jako nástroj zlepšení kvality péče o osoby s demencí“.
Úsek vzdělávání spolu se soběslavskou Rolničkou realizují mezinárodní projekt NROS Access Phare 2000 týkající se především problematiky chráněného bydlení. Jeho vzdělávací část nese název: „Ne/závislý život klienta“. Ve spolupráci s nizozemskými partnery v rámci tohoto projektu probíhají vzdělávací semináře (otevřené všem) a výměnné stáže (pro střediska Diakonie ČCE a dva ÚSP pečující o lidi s mentálním a kombinovaným postižením).
V Programu podpory zdraví MZ ČR pro rok 2002 vznikl vzdělávací seminář projektu „Knihy života“, probíhají odborné supervize zúčastněných týmů k tématu knih života a je plánován společný otevřený workshop, kde budou prezentovány zkušenosti a výstupy z projektu.
Fond Vysočina poskytl podporu „Sestavení a akreditaci rekvalifikačního vzdělávacího programu pro pečovatele/pečovatelky rezidenčních a terénních služeb pro seniory“. Jeho realizace bude probíhat v roce 2003 ve spolupráci s myslibořickým Domovem odpočinku ve stáří.
Diakonie ČCE vstupuje do zahraničních vztahů prostřednictvím konkrétních kontaktů středisek a ústředí, účastí v mezinárodních projektech, členstvím v různých zahraničních grémiích apod.
V roce 2002 uvítala Diakonie ČCE řadu zahraničních hostů, např. z valdenské církve v Itálii, představitele církví ze SRN, konkrétně z Badenska, Falcka a Hessen-Nassau, zástupce podpůrného díla HEKS ze Švýcarska. Pokračuje intenzivní spolupráce s Wilmou van Rokel z Nizozemí, která je koordinátorkou česko-nizozemských vztahů. Na dobrovolnické bázi buduje kontakty mezi jednotlivci, místními sbory i různými nestátními organizacemi s našimi středisky a sbory ČCE.
Diakonii ČCE navštívili také hosté z USA a Kanady, včetně studentů, kteří poznávají práci různých sociálních organizací v Evropě. V souvislosti s povodněmi přijely také skupiny hostů či jednotlivci z Thajvanu, Finska a Japonska, kteří se zajímali o pomoc Diakonie ČCE postiženým oblastem.
V roce 2002 končí dva velké mezinárodní projekty – Projekt LIEN, který se zaměřuje na podporu důstojného života ve stáří a nizozemsko-český vzdělávací projekt pro seniorská zařízení. Probíhá několik jednání se zahraničními partnery k vyhodnocení výsledků projektů a závěrečné redakce písemných materiálů z těchto projektů.
Naopak začíná intenzivní příprava společného projektu s nizozemskou institucí s´Heeren Loo, který je zaměřen na podporu samostatného života lidí s mentálním postižením. Daří se uskutečnit dvě týdenní stáže pro zaměstnance středisek Diakonie ČCE a dvě partnerské státní organizace. Projekt bude pokračovat i v roce 2003.
Zástupci Diakonie ČCE se účastní několika zahraničních konferencí, týkajících se především otázek spojených se vstupem nových zemí do EU a možných dopadů pro evropské diakonické organizace (Meissen, Friedewald, Gallneukirchen). Ředitel Diakonie ČCE je zapojen do práce komise Eurodiaconie pro sociální politiku. Náměstkyně ředitele vykonávala řadu let práci ve výboru Eurodiaconie. Své členství v tomto grémiu ukončila začátkem roku 2003.
Povodně v roce 2002 prokázaly obrovskou solidaritu mezi církvemi i jednotlivci u nás i v zahraničí. Finanční pomoc ze zahraničí dosáhla výše téměř 40 mil. Kč, které jsou určeny na konkrétní projekty. Administrativní práce s tím spojená je náročná a znamená značné zatížení běžné agendy ústředí.
Diakonie ČCE se zapojila do pomoci postiženým povodněmi hned v prvních dnech povodní v jižních Čechách (tj. 8. srpna 2002). Na ústředí Diakonie ČCE vzniká „Povodňové koordinační centrum“, kde pracovníci ústředí s dobrovolníky z řad mládeže pracovali nepřetržitě několik týdnů. Zvláště v kooperaci s odborem mládeže ČCE byli prostřednictvím internetu, telefonu a médií osloveni hlavně mladí lidé v církvi i mimo ni. Z vytvořené databáze byli dobrovolníci vysíláni na práci na základnách Diakonie ČCE i partnerských humanitárních organizací.
Ve sborech nebo střediscích Diakonie ČCE byly zřízeny základny (Soběslav, Rokycany, Mělník, Krabčice, Litoměřice, Děčín, Libiš, Radotín, Kobylisy), odkud vyjížděly týmy dobrovolníků především vyklízet zatopené objekty, čistit a otloukat omítky, vysoušet a pomáhat s jinými pracemi. Týmy dobrovolníků vedli většinou kazatelé ČCE s velkou zkušeností s prací s mládeží a dobrými organizačními schopnosti.
Spolu s odborníky z SOS centra střediska Diakonie ČCE v Praze vyhledala mezi svými spolupracovníky proškolené specialisty, aby pomáhali lidem, kteří prožívali trauma způsobené ztrátou domovů a šokem z rozsahu tragédie. Záplavami zasažené lidi dosud pravidelně navštěvuje několik pracovníků v oblasti Litoměřicka.
Diakonie ČCE zakoupila 100 vysoušečů, které byly (a dosud jsou) poskytnuty do vodou postižených domácností zdarma. O jejich správu se starají tři pracovníci.
Po zkušenostech z povodní v minulých letech začala Diakonie ČCE monitorovat škody v jednotlivých domácnostech. Nezbytnou se ukázala i součinnost s partnerskými organizacemi – metodika v přístupu k poškozeným, zpracování stejných formulářů a koordinované jednání s místními úřady při ověřování sociální situace poškozených rodin (se souhlasem Úřadu pro ochranu osobních údajů). Koordinace činností jednotlivých humanitárních organizací, které systematicky finančně vypomáhají rodinám, se řeší na pravidelných schůzkách řídících pracovníků Diakonie ČCE, Charity, Člověka v tísni, Adry a Řádu maltézských rytířů.
Na padesát proškolených dobrovolníků Diakonie ČCE navštívilo téměř 1500 domácností v nejpostiženějších oblastech, jako je Terezín, obce na Roudnicku v tzv. „Litoměřické laguně“, Radotín, Lahovičky, Karlín a řada dalších (zejména v obcích, kde již naši dobrovolníci pracovali, a kde tudíž byl již kontakt s Diakonií ČCE navázán). Průzkum rozsahu škod začal 2. 9. 2002 a stále probíhá.
Diakonie ČCE určila 5 kontaktních míst, odkud je jednotlivým domácnostem finanční pomoc vyplácena: Litoměřice, Krabčice, Soběslav, Praha-Radotín a Mělník.
Průběžně se také ústředí Diakonie ČCE soustředí na získáváni finančních zdrojů ze zahraničí i z ČR přímo i ve spolupráci se synodní radou ČCE. Výše všech sbírek (našich i zahraničních) dosáhla částky téměř 50 mil. Z toho zhruba 40 mil. je určeno přímo do jednotlivých domácností a 10 mil. na jiné, menší povodňové projekty.
Vedle financování přímé pomoci postiženým lidem Diakonie ČCE realizovala několik dalších podpůrných projektů, jako např. nákup technických prostředků humanitární pomoci nezbytných pro práci dobrovolníků, zprostředkovala finanční výpomoc pro vysoušení Památníku Terezín, zajistila prostředky na práci terénních sociálních pracovníků a nákup automobilu pro středisko Diakonie ČCE v Litoměřicích, které je využíváno k různým účelům v nejpostiženějších oblastech. Veliký ohlas měla sbírka vánočních dárků pro lidi z postižených oblastí, organizovaná ústředím Diakonie ČCE za přispění mnoha lidí ze sborů ČCE z celé České republiky. Distribuci provedli zaměstnanci střediska Diakonie ČCE v Litoměřicích.
Jednání a rozhodování o aktivitách a projektech spojených s pomocí po povodních probíhá na pravidelných zasedáních komise pro humanitární pomoc ČCE zřízené synodní radou ČCE. Předsedou komise je Vojen Syrovátka, senior hradeckého seniorátu.
V návaznosti na Koordinační skupinu pro práci s veřejností se ústředí Diakonie ČCE věnuje také oblasti zvané Public Relations řadou činností:
SPOLUPRÁCE S PARTNERSKÝMI ORGANIZACEMI
Diakonie ČCE spolupracuje s celou řadou organizací podobného zaměření. Mezi nejdůležitější partnery patří Česká katolická charita a diakonie a humanitární organizace sesterských církví sdružené v Diakonii v České republice (původně Ekumenické Diakonie). Diakonie v České republice uspořádala v červnu 2002 v Brně ve spolupráci s Ekumenickou radou církví konferenci na téma vztahu diakonie a církve. Tato konference, která byla první svého druhu, přispěla významným způsobem k dialogu o diakonických tématech. Konferenci organizačně zajistila Diakonie ČCE. Písemný výstup ve formě sborníku je k dispozici na ústředí Diakonie ČCE.
PEČOVATEL/KA ROKU 2002
Z iniciativy Střediska křesťanské pomoci Diakonie ČCE v Praze vznikla akce, jejímž smyslem
je vyjádřit profesi pečovatelek morální a společenské uznání. Na vyhlášení ocenění
se podílela s SKP i Česká asociace pečovatelské služby, záštitu převzal ministr práce a
sociálních věcí Zdeněk Škromach.
Osmičlenná komise z dobropověstných odborníků uděluje dvacet čestných uznání a deset
ocenění, z nichž v roce 2002 si tři odnesli pečovatelé ze středisek Diakonie ČCE v Brně
(Marie Navrátilová), Myslibořicích (Anna Nechvátalová) a Písku (Michal Plachý).
VZTAHY K ODBORNÝM SPOLEČNOSTEM
Diakonie ČCE stála v roce 1997 u zrodu České alzheimerovské společnosti, s níž
kontinuálně spolupracuje jednak při rekvalifikačních kurzech, jednak při vzniku a rozvoji
specializovaných center pro péči o osoby s demencí – poboček ČALS a lůžkových oddělení
zvaných Vážek.
Prostřednictvím členství pracovníků se zapojuje Diakonie ČCE do činností odborných
společností a sdružení (Geriatrická společnost, Psychopedická společnost, Společnost rané
péče, Asociace domácí péče apod.) a účastní se jejich odborných setkání.
SNÁŠÍME VÁM “MODRÉ Z NEBE”
V roce 2002 vychází původní Zpravodaj Diakonie ČCE pod vedením šéfredaktorky Šárky Grauové
v nové grafické úpravě a s novým názvem: „Modré z nebe – Zpravodaj Diakonie ČCE”.
Časopis slouží nejen pro informování o činnosti Diakonie ČCE, ale i k rozšíření obzorů na
poli sociální práce (viz např. recenze odborných knih) nebo ke sdělení toho „méně
populárního“ v rámci rubriky „Co pálí….“ Mezi pravidelnější patří rubrika „dopisy
z Modré pošty“, určená pro názory a připomínky našich čtenářů. Nosnou osou celého časopisu
jsou tzv. „střípky ze středisek“ – krátké články popisující činnost a dění v
jednotlivých zařízeních Diakonie ČCE.
S jednotlivými oblastmi činnosti jsou čtenáři seznamováni především prostřednictvím
rozhovorů těch, kteří v dané oblasti pracují. V prvním, čtvrtém a šestém čísle to byla
práce s dětmi, mládeží a dospělými s mentálním a kombinovaným postižením. V druhém čísle
práce v azylovém domě a klubové činnosti. Seniorům bylo věnováno třetí a páté číslo.
EKUMENICKÝ BULLETIN
Společným dílem vydává Synodní rada ČCE, Diakonie ČCE a Evangelická teologická fakulta UK dvakrát ročně Ekumenický Bulletin, který informuje anglicky a německy mluvící přátele o aktualitách, úspěších i nesnázích v oblasti zejména církevního života. V roce 2002 v něm Diakonie ČCE informovala o restrikcích nového církevního zákona, vysvětlovala, proč evangelíci stavějí hospic, a sumarizovala pomoc rodinám v povodněmi zasažených oblastech.
DALŠÍ PUBLIKACE
Zkušenosti s projektem Salmon Group v rámci PHARE byly zpracovány ve sborníku „Bydlení v malých skupinách jako forma sociálních služeb pro starší občany a dospělé se speciálními potřebami“, který vyšel na sto stranách v české a anglické verzi.
V roce 2002 obdržela Diakonie ČCE na základě podaných projektů od MPSV částku 72 061 417,- Kč. Přidělená výše dotace byla cca o 15 % nižší než v předcházejícím roce. Proti tomu se Diakonie ČCE odvolala a v námitkovém řízení dosáhla zvýšení finančních prostředků o 5 740 000,- Kč, takže konečná částka činila 77 801 417,-Kč. Celkově oproti roku 2001 obdržela Diakonie ČCE od MPSV cca o 11 % finančních prostředků méně. MZ ČR na základě žádostí přidělilo 7 střediskům částku 350 000,- Kč převážně na pobytové akce pro klienty s kombinovaným postižením.
V r. 2002 činily celkové příjmy Diakonie ČCE 213 943 821,- Kč a náklady 224 149 993,- Kč. Příjmy se skládaly hlavně z dotace MPSV ve výši 77 801 000,- Kč, což je 36% z celkových příjmů, dále příjmů z hlavní činnosti ve výši 57 541 000,- Kč, což je 27%, příjmy od MŠMT ve výši 18 105 000,-Kč, což je 8%, z ostatních činností ve výši 15 270 000,- Kč, což je 7% a dalších příjmů např. od samosprávy, příjmů ze zahraničí a od sponzorů, zdravotních pojišťoven, Úřadu práce a z vedlejší činnosti. Náklady se skládaly hlavně z mzdových nákladů ve výši 91 339 000,- Kč, což činí 41 % z celkových nákladů, z materiálových nákladů ve výši 34 519 000,- Kč, což činí 15%, zdravotního a sociálního pojištění ve výši 31 771 000,- Kč, což činí 14 %, nákladů za úhradu služeb ve výši 25 705 000,- Kč, což je 11%, dále tvořily náklady energie, opravy a údržba, odpisy a ostatní. Celkový výsledek hospodaření byla tedy ztráta ve výši 10 206 172,- Kč. Ztráty vznikaly většinou zaúčtováním odpisů, tzn. že se jedná o tzv. nefinanční ztrátu, která bude řešena na vrub fondů.
Za r. 2002 dosáhlo ústředí Diakonie ČCE celkových výnosů ve výši 12 507 599,- Kč a celkových nákladů ve výši 12 636 272,- ztráty činí 128 673,-Kč. Příspěvek středisek na činnost ústředí, který se za r. 2002 již vypočítával z příjmů středisek v hlavní činnosti, dosáhl výše 6 257 393,- Kč, což bylo 3,6 % z výše uvedených příjmů. V rámci rozpočtu ústředí jsou vykázány i samostatné akce včetně nákladů spojených s odstraňování následků povodní, které navýšily rozpočet ústředí o cca. 2 750 000,-Kč. Jednalo se také o CZ-NL projekt, projekt Uprchlíci, projekt MZ ČR. Veškeré tyto akce měly samostatné finanční zdroje.
Firma Audit Novotný provedla za r. 2002 audit hospodaření s prostředky dotace MPSV s výrokem: „…čerpání dotace MPSV proběhlo v souladu s Rozhodnutími o poskytnutí neinvestiční dotace vydanými MPSV…“. Stejně tak bez jakýchkoli závad proběhl i audit dotace MZČR. Za r. 2002 byl proveden firmou Audit Novotný i audit účetní závěrky ústředí Diakonie ČCE s výrokem „…účetní závěrka podává ve všech významných ohledech věrný obraz aktiv, závazků, vlastního jmění a finanční situace ústředí Diakonie ČCE k 31.12.2002.“
Tab. č. 1 Rozpis příjmů středisek a ústředí za rok 2002
Tab. č. 2 Rozpis nákladů středisek a ústředí za rok 2002
Tab. č. 3 Výsledek hospodaření středisek a ústředí za rok 2002
Tab. č. 4 Náklady a příjmy celé Diakonie ČCE za r. 2002, grafy
Tab. č. 5 Rozbor hospodaření ústředí Diakonie ČCE
Tab. č. 6 Počty klientů a zaměstnanců středisek Diakonie ČCE v roce 2002