Koncepce práce regionálních kantorů

Vypracování této koncepce navazuje na dokument “Koncepce práce v oblasti hudební” který předložil POCHZ synodu v roce 2001, zároveň vychází z výsledků  dotazníku č.j. 2979/2002 ze dne 7.10.2002, který byl rozeslán všem sborům Českobratrské církve evangelické. Z celkového počtu sborů ČCE jich na dotazník odpovědělo 30, tj. 11,36 %.

Řešení této otázky není snadné. Zkušenost našich sborů je taková, že úřad sborového kantora prakticky nikdy neexistoval. Tato práce byla a je vykonávána obětavou službou sester a bratří, kteří ji dělali a stále dělají s velkou láskou a nasazením. Většina z nich jsou hudební amatéři. Profesionálních hudebníků není v církvi mnoho. Někteří by se chtěli více věnovat  soustavné práci v oblasti církevní hudby, ale protože k tomu nemají patřičné podmínky, své hudební obdarování  uplatňují mimo naši církev.

Většina sborů buď nemůže, nebo necítí potřebu zaměstnat kantora na částečný úvazek. Nejčastěji uvádí nedostatek finančních prostředků, které by vystačily k úhradě jeho platu a nákladů, spojených s touto prací. Dalším důvodem je skutečnost, že mnoho sborů, kde by práce kantora mohla mít své uplatnění, má v této době dostatek laických hudebníků, jejichž služba, kterou dělají zdarma, vystačí potřebám sboru.

Z průzkumu vyplývá, že ani  jeden ze sborů, které se k této věci vyjádřily kladně, se nemůže sám podílet na celkovém financování práce kantora. Tyto sbory jsou ale ochotny přispívat na tuto činnost. Sbory, které by rády podpořily vznik regionálních kantorů se domnívají, že kantor by měl mít hlavní zaměstnání mimo církev, a vedlejší zaměstnání v církvi na částečný úvazek. O jeho financování by se staraly sbory v regionu  nebo seniorátu, ve kterém svou práci koná. Zdroje, ze kterých by byl kantor placen, jsou uváděny: seniorátní rozpočet, příspěvky a honoráře od sborů, dobrovolná celocírkevní sbírka, příspěvky od sesterských církví ze zahraničí, sponzoři a donátoři. Při zřizování pracovních míst regionálních kantorů bude rozhodující, zda příslušné sbory mají dostatek prostředků na mzdu kantora. Kromě toho by tyto sbory měly také uvažovat o zajištění  přiměřeného bydlení  pro kantora a jeho rodinu, chtějí-li, aby  práce  kantora v  regionu byla dlouhodobá. Sbory by si měly uvědomit, že práce kantora v církvi ve vedlejším pracovním poměru je náročná i proto, že kantor se musí vzdát velké části svého volného času. Proto je dobré pamatovat na to, aby podmínky pro kantorovu práci byly co nejlepší.

Náplň práce kantora by mohla být určena dle potřeb sborů. Uvádím model, jednotlivých aktivit, které by mohl kantor vykonávat, aby jeho činnost byla pro evangelické sbory dostatečně přínosná:

Kantor by měl být všestranným hudebníkem, absolventem konzervatoře, měl by především zvládat hru na klávesové nástroje, a také mít základní vědomosti v oblasti teologie, církevní hudby a sbormistrovství.

Já osobně podporuji vznik pracovních míst kantorů, protože věřím, že jejich práce je v církvi potřebná. Jsem ochoten sborům v této věci poradit, a také jim zprostředkovat informace o případných kandidátech na tato místa. Chtěl bych našim sborům připomenout, že kantor není jakýmsi samostatným umělcem, který má za úkol se postarat o okrášlení bohoslužeb, nýbrž slouží svou prací Bohu i svým bližním. Církevní hudba je vlastně zhudebněné  evangelium, které má šanci oslovovat určitou vrstvu sekularizovaného světa mnohem lépe, než mluvené slovo. Bohatá činnost kantorů by mohla napomáhat většímu zviditelnění naší církve ve společnosti.

Otázku zřízení míst regionálních kantorů nelze vyřešit centrálně, protože každý region má své specifické požadavky a nabídky. Nic však nebrání postupovat následovně: