Příspěvky z rozpočtu Ministerstva kultury 2001 v tis. Kč |
|
Platy kazatelů Platy církevní administrativy Příspěvek na ÚCK Dotace na rekonstrukci církevních budov Ostatní |
41 716 2 948 2 706 1 602 260 |
Celkem |
49 232 |
Tyto zdroje by při samofinancování musely být nahrazeny navýšením salárů a sbírek ve farních sborech, protože růst ostatních příjmů není příliš pravděpodobný.
Obětavost v tis Kč a její nutný růst |
Obětavost na 1 plátce saláru |
||
Obětavost 2001 celkem Z toho saláry 22 478 tis. Kč chrámové sbírky 16 479 celocírk..sb. + JJ 7 959 |
46 916 tis.Kč |
1236 Kč |
100 % |
Náhrada příspěvků a dotací MK |
49 232 tis.Kč |
||
celkem |
96 148 tis.Kč |
2533 Kč |
205 % |
Potřebný nárůst obětavosti na 205 % původního stavu se zdá být na prvý pohled značný, ale ve skutečnosti představuje jen malou část našich příjmů.
% obětavosti z průměrného příjmu plátců saláru v běžném roce |
|||
Kč |
% z prům. platu |
% z prům. starob. důchodu |
|
Stav 2001 |
1236 |
0,7 |
1,5 |
Stav při samofinancování |
2533 |
1,4 |
3,1 |
Předpokládá se, že odbourávání státních příspěvků by bylo patrně rozloženo na několik let.
V následující tabulce jsou uvedeny alternativy takové postupné redukce.
Alternativy různé rychlosti přechodu na samostatné financování v Kč/rok/1 plátce saláru |
||||||
0 |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
|
Výchozí stav s dotacemi Redukce: jednoletá dvouletá tříletá čtyřletá pětiletá |
1236 1236 1236 1236 1236 1236 |
2533 1885 1668 1560 1495 |
2533 2100 1885 1754 |
2533 2209 2014 |
2533 2273 |
2533 |
Jestliže by byla zrušena dotace MK, obětavost našich členů (plátců saláru, tj. výdělečně činných členů nebo důchodců) nárůst obětavosti na 205 % by byl méně citelný při čtyřletém nebo pětiletém rozvrhu. Je ovšem nutno připomenout, že původní návrhy synodu v r. 1993 předpokládaly určitou nepřímou podporu církve různými daňovými nástroji, která by mohla snížit potřebnou roční obětavost členů. Vliv nepřímých podpor v několika alternativách je uveden v následující tabulce:
Vliv nepřímé podpory církve na roční obětavost plátce saláru |
||||||
Podpora v mil. Kč/rok Obětavost Kč/rok/1 plátce |
0 2533 |
10 2270 |
20 2006 |
30 1743 |
40 1479 |
50 1216 |
Lze doporučit, abychom se snažili změnit ve sborech dosavadní rozvržení salárů do kategorií podle výše příspěvků např. takto:
Kategorie saláru Kč |
Pod 100 |
100-299 |
300-499 |
500-999 |
1000-2999 |
3000 a více |
Dnešní % plátců |
5 |
37 |
13 |
21 |
20 |
4 |
Cílové % plátců |
0 |
18 |
23 |
29 |
22 |
8 |
Výše uvedené tabulky nás přivedly k přemýšlení o samostatnosti církve hlavně ve mzdách kazatelů a církevních pracovníků. Existují však i další zdroje, které bude třeba nahradit. To se týká zejména podpor zahraničních církví. V reálné perspektivě budeme muset přejít do role těch, kteří naopak podporují ty chudší. V r. 2000 tyto zahraniční podpory činily 15,7 mil.Kč.
Různé příspěvky ze strany státu určené střediskům Diakonie dosáhly v r. 2000 zhruba 104 mil. Kč a školy Evangelické akademie obdržely 25 mil. Kč. Protože však střediska Diakonie a školy EA jsou organicky začleněny do celostátní soustavy sociálních resp. školských zařízení, nemělo by zde k výrazné redukci docházet.
Hlavním finančním zdrojem hospodaření Českobratrské církve evangelické jsou dary a příspěvky členů církve. Obětavost však nemá stoupající trend, který by odpovídal potřebám naší církve. Je tedy třeba hledat další, nové zdroje financování, např. granty nebo dotace.
Je ale třeba zdůraznit, že granty a dotace jsou v zásadě poskytovány nikoli na provozní a hospodářskou činnost neziskových organizací, církví, obecně prospěšných společností apod., nýbrž pouze na konkrétní dobře vypracované a zdokumentované projekty.
V posledním roce se intenzívně zabýváme možnostmi získávání grantů, jimiž by byla finančně podpořena realizace programů a projektů v naší církvi. Sledujeme výzvy k podání žádostí o granty jak v rámci ČR, tak v rámci mezinárodních projektů vyhlašovaných dvoustranně nebo Evropskou unií.
Odbor církví MK ČR vyhlašuje ročně 1 grant na podporu náboženských a nábožensko-kulturních aktivit. Je třeba předložit popis projektu a rozpočet projektu, ročně lze předložit pouze tři projekty a schválen může být nejvýše jeden. ČCE pravidelně žádá o grant MK.
Ministerstvo školství a Ministerstvo práce a sociálních věcí také každoročně poskytují granty na přesně specifikované aktivity a projekty, velmi často ve spojení s programy Phare (Programy zabezpečení přístupu k EU, Podpora občanské společnosti/romská otázka, Socrates II, Leonardo da Vinci II, Mládež apod.). V této oblasti se otvírá prostor pro Diakonii, oddělení výchovy a vzdělávání, oddělení mládeže a další, kdo podle charakteru poskytovaných grantů své projekty mohou předkládat.
Nadací VIA je ročně vyhlašováno několik grantů – letos se jednalo o Program CEE Trustu „Institucionální rozvoj NNO“. Je zaměřen vysloveně na rozvoj s důrazem na směřování k trvalé udržitelnosti. Je určen vyspělým organizacím, které významně přispívají k utváření občanské společnosti a fungování neziskového sektoru a mají z tohoto hlediska strategickou důležitost, např.:
Eurovision, spol. s r.o. je společnost zabývající se grantovým a organizačním poradenstvím pro programy EU a dalšími. Jejím posláním je poskytovat komplexní know-how a organizační služby pro zpracování projektů financovaných z předvstupních fondů EU i českých grantových zdrojů.
Česká kancelář – Culture 2000 (Czech cultural contact point) se v roce 2004 svým programem zaměří na kulturní dědictví (cultural heritage) - movité dědictví, nemovité dědictví, nehmotné dědictví, historické archivy a knihovny, archeologické dědictví a kulturní dědictví nacházející se pod vodou, kulturní místa a kulturní krajiny. Podpora však bude poskytnuta i projektům z oblasti výtvarného umění, performing arts/scénických umění a oblasti literatury (včetně překladových projektů). Domníváme se, že v tomto případě by bylo možné projekt pro rok 2004 předložit.
Na evropské úrovni jsou kulturní komisí Evropské unie poskytovány granty a dotace v nejrůznějších oblastech – např. na kulturní spolupráci, podporu audiovizuálního průmyslu, technologického vývoje, regionálního a sociálního rozvoje, investičního rozvoje atd. Znovu se však vždy jedná o nutnost předložení konkrétních vypracovaných projektů.
Vyhledávání vhodných grantových programů a zvláště samo zpracování projektů vyžaduje profesně kvalifikovaného pracovníka. Při současné struktuře pracovníků synodní rady a kanceláře ÚCK není možné tuto oblast zpracovávat na požadované úrovni.
Pro budoucnost, pokud se počítá s důslednou odlukou církve a státu i co do finanční podpory, bylo by zapotřebí zaměstnat pracovníka na tzv. fundraising. Tento pracovník by vyhledával sponzory a připravoval projekty pro nabízené granty.
Praha 2. března 2003 Regina Pešková