Bible kralická - Ž 48; 10n


Notice: Undefined index: af in /var/www/evangnet-include-beta/bclib.inc on line 639

Notice: Undefined index: at in /var/www/evangnet-include-beta/bclib.inc on line 640

Warning: Use of undefined constant f - assumed 'f' (this will throw an Error in a future version of PHP) in /var/www/html/evangnet-beta/bible.php on line 165

Warning: Use of undefined constant t - assumed 't' (this will throw an Error in a future version of PHP) in /var/www/html/evangnet-beta/bible.php on line 165

Notice: Undefined index: af in /var/www/evangnet-include-beta/bclib.inc on line 639

Notice: Undefined index: at in /var/www/evangnet-include-beta/bclib.inc on line 640

Warning: Use of undefined constant f - assumed 'f' (this will throw an Error in a future version of PHP) in /var/www/html/evangnet-beta/bible.php on line 165

Warning: Use of undefined constant t - assumed 't' (this will throw an Error in a future version of PHP) in /var/www/html/evangnet-beta/bible.php on line 165
Ž 48,1 (8,1) Píseň žalmu synů Chóre. (8,2) Veliký jest Hospodin, a převelmi chvalitebný v městě Boha našeho, na hoře svatosti své.
Ž 48,2 (8,3) Ozdoba krajiny, útěcha vší země jestiť hora Sion, k straně půlnoční, město krále velikého.
Ž 48,3 (8,4) Bůh na palácích jeho, a znají ho býti vysokým hradem.
Ž 48,4 (8,5) Nebo aj, králové když se shromáždili a spolu táhli,
Ž 48,5 (8,6) Sami to uzřevše, velmi se divili, a předěšeni byvše, náhle utíkali.
Ž 48,6 (8,7) Tuť jest je strach popadl, a bolest jako ženu rodící.
Ž 48,7 (8,8) Větrem východním rozrážíš lodí Tarské.
Ž 48,8 (8,9) Jakž jsme slýchali, tak jsme spatřili, v městě Hospodina zástupů, v městě Boha našeho. Bůh upevní je až na věky.
Ž 48,9 (8,10) Rozjímáme, ó Bože, milosrdenství tvé u prostřed chrámu tvého.
Ž 48,10 (8,11) Jakož jméno tvé, Bože, tak i chvála tvá až do končin země; pravice tvá zajisté plná jest spravedlnosti.
Ž 48,11 (8,12) Raduj se, horo Sione, plésejte, dcery Judské, z příčiny soudů Božích.
Ž 48,12 (8,13) Obejděte Sion, a obstupte jej, sečtěte věže jeho.
Ž 48,13 (8,14) Přiložte mysl svou k ohradě, popatřte na paláce jeho, abyste uměli vypravovati věku potomnímu,
Ž 48,14 (8,15) Že tento Bůh jest Bůh náš na věčné věky, a že on vůdce náš bude až do smrti.
Ž 10,1 Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení?
Ž 10,2 Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.
Ž 10,3 Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.
Ž 10,4 Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.
Ž 10,5 Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,
Ž 10,6 Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo nebojím se zlého.
Ž 10,7 Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.
Ž 10,8 Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje.
Ž 10,9 Číhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.
Ž 10,10 Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých.
Ž 10,11 Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.
Ž 10,12 Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.
Ž 10,13 Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš?
Ž 10,14 Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník.
Ž 10,15 Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál.
Ž 10,16 Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou.
Ž 10,17 Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,
Ž 10,18 Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.
Ž 11,1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodina doufám, kterakž tedy říkáte duši mé: Uleť s hory své jako ptáče?
Ž 11,2 Nebo aj, bezbožníci napínají lučiště, přikládají šípy své na tětivo, aby stříleli skrytě na upřímé srdcem.
Ž 11,3 Ale těmi usilováními zkaženi budou; nebo spravedlivý co učinil?
Ž 11,4 Hospodin jest v chrámě svatém svém, trůn Hospodinův v nebi jest; oči jeho hledí, víčka jeho zkušují synů lidských.
Ž 11,5 Hospodin zkušuje spravedlivého, bezbožníka pak a milujícího nepravost nenávidí duše jeho.
Ž 11,6 Dštíti bude na bezbožníky uhlím řeřavým, ohněm a sirou, a duch vichřice bude částka kalicha jejich.
Ž 11,7 Nebo Hospodin spravedlivý jest, spravedlnost miluje, na upřímého oči jeho patří.