Bible kralická - Ž 78


Notice: Undefined index: af in /var/www/evangnet-include-beta/bclib.inc on line 639

Notice: Undefined index: at in /var/www/evangnet-include-beta/bclib.inc on line 640

Warning: Use of undefined constant f - assumed 'f' (this will throw an Error in a future version of PHP) in /var/www/html/evangnet-beta/bible.php on line 165

Warning: Use of undefined constant t - assumed 't' (this will throw an Error in a future version of PHP) in /var/www/html/evangnet-beta/bible.php on line 165
Ž 78,1 Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
Ž 78,2 Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
Ž 78,3 Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
Ž 78,4 Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
Ž 78,5 Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
Ž 78,6 Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
Ž 78,7 Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
Ž 78,8 Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
Ž 78,9 Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
Ž 78,10 Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
Ž 78,11 Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
Ž 78,12 Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
Ž 78,13 Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
Ž 78,14 Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
Ž 78,15 Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
Ž 78,16 Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
Ž 78,17 A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
Ž 78,18 A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
Ž 78,19 A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
Ž 78,20 Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
Ž 78,21 A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
Ž 78,22 Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
Ž 78,23 Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
Ž 78,24 A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
Ž 78,25 Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
Ž 78,26 Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
Ž 78,27 I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
Ž 78,28 Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
Ž 78,29 I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
Ž 78,30 Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
Ž 78,31 A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
Ž 78,32 S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
Ž 78,33 A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
Ž 78,34 Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
Ž 78,35 Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
Ž 78,36 (Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
Ž 78,37 A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
Ž 78,38 On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
Ž 78,39 Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
Ž 78,40 Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
Ž 78,41 Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
Ž 78,42 Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
Ž 78,43 Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
Ž 78,44 Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
Ž 78,45 Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
Ž 78,46 A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
Ž 78,47 Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
Ž 78,48 Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
Ž 78,49 Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
Ž 78,50 Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
Ž 78,51 A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
Ž 78,52 Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
Ž 78,53 Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
Ž 78,54 Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
Ž 78,55 Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
Ž 78,56 Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
Ž 78,57 Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
Ž 78,58 Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
Ž 78,59 Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
Ž 78,60 Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
Ž 78,61 Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
Ž 78,62 Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
Ž 78,63 Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
Ž 78,64 Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
Ž 78,65 Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
Ž 78,66 A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
Ž 78,67 Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
Ž 78,68 Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
Ž 78,69 A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
Ž 78,70 A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
Ž 78,71 Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
Ž 78,72 Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.